015: Od snu k realitě: přestaňte čekat na zítřek

Přepis je tvořen automaticky, omluvte prosím případné chyby

[00:00:00] Krásný den milé designérky a designéři já vás vítám u první epizody roku 2025 a dneska to bude taková trošku motivační epizoda Protože spousta z nás si dává na začátku roku různý předsevzetí, který, jak víme, nikdy nefungují. Určitě lepší jsou cíle konkrétní a plány, což jsme dělali třeba u nás v klubu na konci roku 24 na plánovacím workshopu.
Ale to, co často vidím kolem sebe a co mě fakt trápí, je, že spousta lidí ani nedojde do toho bodu těch cílů a toho plánování. Jsou zatím u toho snění, což je super, sny jsou úžasný, ale jsou od toho aby se plnily A ta spousta lidí vlastně nikdy nedojde do toho začátku do toho že si začne plnit ty svoje sny.
Nikdy se do toho nepustí. Takže ta dnešní epizoda bude o [00:01:00] tom, říct si, proč vlastně ty svoje sny odkládáme, co jsou ty důvody a hlavně co můžeme udělat, aby jsme si ty sny konečně plnit začali.
Tak jak to máte s plněním svých snů? Taky si říkáte často začnu zítra, začnu příští týden, příští rok, až budu mít víc času, až budu víc připravená. Zní vám to povědomě? Já myslím že jo, protože to děláme všichni samozřejmě včetně mě.
Protože máme vlastně nějakou představu že někdy v budoucnu přijde nějaký magický ideální okamžik na to splnit si svoje sny Ale je to vlastně taková past, je to něco co náš mozek [00:02:00] používá proto, aby nás ochránil, aby jsme nemuseli vycházet z toho současného pohodlí, nemuseli opouštět tu komfortní zónu a vlastně to vede k tomu že ztratíme třeba i roky čekáním na něco na nějaký ten ideální okamžik který vlastně nikdy nepřijde.
Tak se na to pojďme podívat blíž proč vlastně mají lidi tendenci odkládat věci, na kterých jim ale vlastně hrozně záleží. Proč si pořád namlouváme že teď není ten správný čas. A hlavně co s tím můžeme udělat. Určitě tahle epizoda nemá sloužit k tomu abyste z toho dostali pocit že něco musíte Teďka prostě na začátku roku 2025, teda musím začít něco dělat I když by vás to k tomu samozřejmě mohlo [00:03:00] inspirovat.
Ale spíše jako mým cílem mám ukázat že to splnění cílů nebo těch snů není tak vzdálený jak se může zdat Spíše je to o tom rozhodnutí A to rozhodnutí ne jako by začít něco dělat, ale rozhodnout se co je pro vás osobně důležitý. Protože ten čas máme opravdu omezený, to tak prostě je.
A někdy ty sny můžou být sice krásný a vypadat úžasně, ale když se nad tím jako víc dohloubky zamyslíme, tak zjistíme že třeba pro nás osobně z nějakého celoživotního pohledu zas tak důležitý nejsou
Takže je důležitý se do něčeho pustit samozřejmě ale promyslet to a pustit se do toho co je fakt zásadní a důležitý. Mimochodem v interiérovém designu je [00:04:00] sedm zásadních věcí základních věcí, které jsou důležité pro úspěch v oboru a na kterých musíte pracovat abyste si splnili ten svůj sen v oblasti interiéru.
Je to takových sedm základních stavebních kamenů a to pro vás může být dobrý start a začátek protože...
Samozřejmě sen stát se interiérovým designérem se může zdát právě jako hrozně vzdáleným nedosažitelným cílem, protože je to hrozně abstraktní. Ale když budete vědět Na čem máte pracovat a těch věcí je jenom sedm a vy si vyberete tu, která v tuhle chvíli je ta nejdůležitější pro ten váš začátek a pro to nastartování té kariéry, tak je to mnohem jednodušší.
Proto vás srdečně zvu na workshop [00:05:00] 7 pilířů úspěchu designéra, který se koná 29. ledna, je úplně zdarma a kde vám ukážu podrobně jak vytvořit ty základy úspěšný designérský kariéry, kde zjistíte který z těch pilířů v tuhle chvíli konkrétně u vás potřebuje tu největší péči, který musíte začít zpevňovat a budovat a na ten se soustředíte tím začnete.
Na workshop se stačí registrovat, odkaz najdete v popisku téhle epizody Tak, pojďme se podívat na to, proč tolik lidí vlastně odkládá ty svoje sny. Možná to znáte taky máte nějakou představu o tom, co byste chtěli dělat, nějaký velký sen nebo cíl, ale vždycky si najdete důvod proč nezačít právě teď právě dneska právě tady v lednu 2021 A ty důvody většinou jsou prostě u všech lidí stejný, říkáme si jako, že nemám dost času, mám toho teď moc [00:06:00] v práci nemám dost peněz tak až budu mít víc ušetřeno, tak začnu.
Nebo si říkáte ještě nejsem jako dost, dost připravený, potřebuji se ještě něco naučit a tak dále a tak dále. Nebo právě nevím čím začít, tak prokrastinu odkládám a čekám až na to přijdu. Tak Ale ta realita je taková že tyhle výmluvy jsou fakt jenom zástěrky. To jsou věci, který si říkáme, aby jsme si zdůvodnili, proč chceme zůstat nebo ten náš mozek chce zůstat v té bezpečné zóně, kde je všechno známý a pohodlný, v pohodě.
Jenže problém je, že ta pohodlná zóna, to, že v ní zůstáváme to má nějakou cenu. A ta cena je promarněný čas příležitosti a vlastně pak i ty promarněný sny, který si nikdy nesplníte. Já můžu v téhle soběslosti vřele doporučit knížku Olivera Bergmana Čtyři tisíce týdnů. Jako tahle knížka je skvělá a hrozná zároveň [00:07:00] Je fakt drsná a krutá v tom, že vám sundá ty růžový brele a donutí vás si fakt nalít čistýho vína a uvědomit si, že v životě máte...
K dispozici 4 tisíce týdnů. Je to nějaká průměrná délka života do nějakých 80-85 let. Takže fakt máte 4 tisíce týdnů a záleží na tom, jak s nima naložíte.
V té knižce je spousta úžasných myšlenek, třeba to, že čekání na správný okamžik je jen způsob jak se vyhnout nepohodlý přítomnosti což jinými sloby bychom mohli říct, že když si prostě říkáme v té hlavě, že teď není ten správný čas, tak to ve skutečnosti znamená že se bojíme. Bojíme se, že ten první krok nebude perfektní, že se něco nepovede a tak dále a tak dále a tak radši čekáme.
Ale fakt je dobrý se zamyslet nad tím kolik vás to čekání vlastně jako [00:08:00] stojí. Já vám dám konkrétní příklad a to přímo příklad tohohle z toho podcastu, protože...
Tenhle podcast začal na jaře 2024, ale já jsem vlastně čekala čtyři roky s tím než jsem ho opravdu začala dělat. Ten sen jsem měla už někdy v tom roce 2020. Dokonce jsem si tenkrát pořídila všechno to vybavení, mikrofon a tak dále a ten mi ležel doma ve skříni. Protože jsem se prostě neodhodlala, nedokázala jsem jako vykročit z té komfortní zóny a začít ty epizody opravdu točit.
Takže můžu si teď vyčítat a říkat si, kde bych asi byla kdybych byla bývala začala už před těma čtyrma rokama A kolik už prostě se mohla mít natočených epizod kolik se mohla mít lidí který podcast [00:09:00] poslouchají a kolika lidem to mohlo pomoct. Ale tak nevyčítám si to samozřejmě úplně protože nakonec jsem to přece jenom zrealizovala ale víte co, čtyři roky je dlouhá dlouhá doba.
Takže se zkuste zeptat sami sebe, kolik týdnů z těch čtyř tisíc kolik týdnů svýho života jste strávili čekáním na něco co by mohlo přijít až někdy. Protože Bergman má pravdu i v další myšlence z té knižky, že každý okamžik kdy čekáte na lepší podmínky, je okamžikem kdy promarnujete prostě ten čas který máte k dispozici.
To je jasný. A je to krutý, ale je to tak.[00:10:00]
Já musím říct, že podnikám vlastně už 15 let. A když se podívám zpátky nevím, jestli to máte takhle taky ale třeba opravdu když se koukám už 3, 4, 5, 6 let zpátky tak mi to připadá jako úplně neskutečný a vůbec nechápu kdo byl ten člověk který tenkrát prostě dělal ty věci, budoval to podnikání a dokázal prostě vybudovat nějaké věci, dosáhl nějakého jako úspěchu.
A když jsem ale byla v té době... Tak jsem vlastně neviděla ten progres. Připadalo mi to, že postupuju hrozně pomalu a že sice něco dělám, ale není to tak rychlý, jak bych si to představovala ale dělala jsem ty kroky. Pořád jsem se učila o podnikání, inspirovala jsem se u úspěšných podnikatelů a zkoušela jsem si různý strategie Tenkrát mi to přišlo, že to jde hrozně pomalu, ale když se jako fakt dneska ohlídnu zpátky, tak [00:11:00] jsem si vděčná sama sobě že jsem ty malý kručky jako dělala a někam mě to prostě dneska dovedlo.
Takže jako tam fakt cítím tu vděčnost a jako kdybych samozřejmě nezačla a nedělala ty malinký akce Malinký kroky, tak zase jako po patnácti letech kde bych dneska byla. Takže obdivuji toho člověka, kterým jsem tenkrát byla. Byť mi to tenkrát tak nepřipadalo, jo, nepřipadala jsem si vůbec nějak, že přesně, nejsem dost dobrá ještě toho dost neumím a tak dále, ale prostě jsem dělala ty kroky a pokračovala a to je si myslím strašně důležitý.
A přitom to jako nemusí znamenat, že to musí být nějaký jako velký právě kroky nebo velký změny. K tomu se ještě dostaneme, ale zkuste si, možná klidně si teďka zastavte ten podcast, vemte si k ruce tužku a papír a zkuste si upřímně odpovědět na otázku jaký ten sen máte a co je fakt tím [00:12:00] skutečným důvodem proč jste se do toho ještě nepustili Proč čekáte?
Jestli je to fakt nějakej nedostatek času nebo peněz nebo něco jinýho, anebo to jsou prostě opravdu jenom ty zástěrky a nějakej ten strach z toho že ten první krok třeba nebude dokonalý Když ty svoje sny odkládáte, tak ono to vlastně má hodně negativní dopady I když vám možná to nepřipadá, tak prostě si neplním ten sen.
No a co? Ještě to stihnu někdy možná. Ale samozřejmě už jak jsme změnili ty čtyři tisíce týdnů, tak za prvý fakt ztrácíte ten cený čas který máte k dispozici. Každej den kdy... Kdy prostě ty sny odkládáte je den, který už nedostanete zpátky. Já vím že to zní možná jako strašení, ale je to fakt jako připomínka je to tak ve skutečnosti.
Pokud máte třeba fakt ten sen, že se stanete interiérovým designérem nebo designérkou a [00:13:00] říkáte si, že začnete, až budete mít víc času já nevím až odrostou děti, až toho nebudu mít tolik v práci současný a tak dále a tak dále, nebo až budu mít víc peněz Tak zatím co čekáte tak co když jiní lidi kteří mají ten stejný sen, už možná začínají začínají podnikat nějaký první kroky a každej ten krok co udělají posune blíž k tomu cíli, kdežto vy jste pořád jako na tom místě a vlastně ty lidi vás předběhnou
A samozřejmě každej týden, který odkládáte nebo ve kterým odložíte ten svůj sen, vám vlastně ubírá z toho zácnýho čísla z těch 4 000 týdnů. Druhá věc je, že to odkládání těch snů má takový jako paradoxní efekt. Čím díl čekáte, tak tím těžší se stává to začít Proč? Protože ty vaše [00:14:00] obavy a ty nejistoty a pochybnosti jako rostou, oni se nějak v budoucnu magicky nezmenší.
Naopak, na jednou už to není jenom o tom, že máte teda s něčím začít ale máte pocit že ještě musíte dohnat všechno co jste za tu dobu zmeškali a to vás ještě víc paralyzuje. A vlastně každej ten den, kdy odkládáte, tak v hlavě narůstají ty myšlenky, už je moc pozdě a nemá to cenu a měla jsem začít dřív a blablabla.
Takže tohle taky není úplně dobrý. No a třetí problém který si možná jako vůbec neuvědomujeme, nebo málo kdo, je to, že tím že odkládáte, tak se vlastně ochozujete o ty zkušenosti nějaký, který jste mohli za ten čas jako nabrat a který vám mohli pomoct růst a zlepšovat se, protože ta realita je taková že ty první kroky jako nikdy nejsou perfektní, ale to je úplně normální, právě na těch kterých Takže [00:15:00] krocík se učíme, děláme chyby, zkoušíme různé věci, poznáváme co funguje a co ne, to je zase ten příklad toho mýho podnikání, takhle to prostě bylo.
Nevěděla jsem úplně ze začátku co mám přesně dělat, ale prostě jsem zkoušela, zjišťovala co funguje a co ne. Ale pokud byste pořád čekali na ten ideální okamžik tak se o tyhle cené lekce připravujete. A ku podivu právě tyhle lekce často bývají tím klíčem k úspěchu. A určitě je potřeba prostě abyste se dostali k dalším krokům možná s naším tak musíte udělat ten první a ten nejtěžší.
Zase jedna myšlenka z té knížky čtyři tisíce týdnů se k tomuhle krásně hodí a to je myšlenka, že pokrok je vždycky o tom začít něco dělat nedokonale. A perfekcionismus je jen elegantní forma prokrastinace. Tohle bych si já osobně mohla tady vyvěsit někde na nástěnku, protože já jsem velký perfekcionista vím že to je problém a že mě to často [00:16:00] jako brzdí a je dobrý si tohle připomínat že důležitější je progres a ne, aby všechno bylo úplně dokonalý hned na poprvý.
Takže je potřeba to přímo, začátky nikdy nebudou perfektní, ale v tom je vlastně ta jejich krása. A zkuste si třeba zase teďka stopnout ten podcast, vzít si tušku papír a podívat se na nějaký ten svůj sen, který máte a podívat se na to, jak moc ho doopravdy chcete si splnit, jak moc je to pro vás důležitý a zásadní.
Za mě je trošku drsný ale dobrý cvičení je představit si, že jste na smrtelný posteli A podívat se na ten sen, že jste si ho prostě nesplněli během toho svýho života a jestli byste toho litovali a nebo ne. To je úplně úžasná perspektiva a bod, z jakého se vlastně na to dívat. Čeho byste [00:17:00] litovali že jste si to nesplněli a fakt by vás to štvalo Opak z téhle perspektivy se podívejte na to.
Samozřejmě je to možná nějaký popravdu velký sen, velký úkol, který obsahuje velkou spoustu kroků, ale důležitý je udělat ten první kruček. Tak se zamyslete nad tím jaký ten malej kruček byste mohli udělat ještě dneska abyste přestali... Odkládat. Nemusíte prostě změnit úplně všechno najednou během jednoho roku nebo čtvrt roku, ale malinký vlastně věci, které vás posunou blíž k tomu vašemu snu Zase třeba to může být na příkladu toho stát se tím designérem.
A ten první krok může být třeba mrknout se nebo přihlásit se na ten workshop zdarma, který pořádám 29. ledna 7 pilířů úspěchu designéra.
Ať už jste začínající designér, [00:18:00] pokročilejší, anebo teprve jste fakt v té fázi toho snění, protože každý vlastně z těch pilířů potřebuje opečovávat, budovat, spevňovat v různých fázích vlastně toho plnění, toho vašeho snu aby vám ten celek držel, aby vám ty pilíře nespělili Je to jako když máte dům tak taky ho musíte vylepšovat, opravovat a tak dále.
Takže pokud chcete vědět co je těch sedm pilířů, tak přijďte, protože je to workshop, takže slibuju, že si z ní odnesete jasnou vizi toho, co konkrétně je teď pro vás ta priorita a na čem na kterým tom pilíři byste měli začít pracovat. Takže odkaz na registraci na webinář, respektive workshop, najdete dole v popisku podcastu.
Takže jsme si řekli proč odkládáme, proč vlastně ten náš mozek nám brání v tom pokroku, ale pojďme si teda říct [00:19:00] tři možná čtyři nejdůležitější rady a body. Jak začít i když vlastně cítíte tu nejistotu obavy nebo dokonce strach. První bod, a už jsem to zmiňovala přijměte že ty začátky fakt nebudou dokonalý.
Ten strach z nedokonalosti a nějaký ten perfekcionismus máme, je to normální, ale musíme s tím prostě pracovat.
Zkuste o tom přemýšlet Takhle, když se třeba dítě učí chodit, tak taky nečekáme že ten první krok bude perfektní. Spadne určitě ale zase vstane a zkusí to dál a stejně tak je to s námi a s dospělými. První krok je o tom, že se prostě odhodláme a ne, že to bude dokonalý. Druhý tip je rozdělte si ten velký sen na malé kroky, které jsou zvládnutelné a jak jsem říkala, nemusí to být nic velkého.
Prostě [00:20:00] nemusíte hned otevřít vlastní studio interiérového designu nebo pracovat na luxusních projektech, ale nějaký první malinký krok může být třeba začít s nějakým návrhem pro známého nebo si najít kurz a nebo třeba si prostě každý večer na 15 minut sednout k počítači a učit se se sketchupem Třetí tip se týká vlastně vašeho mindsetu a toho abyste otočili to vaše přemýšlení a neříkali si ty negativní věci.
Co když to nevíde, co když udělám chybu, co když se mi někdo bude smát. Ale když to otočíte do toho pozitivního a budete si říkat a co když to vyjde. A co když se to stane nejlepším rozhodnutím mého života? Takhle nad tím musíte začít přemýšlet. Jako je možný, že to nevíde podle toho plánu a to už je součást života.
Zase jak říká Bergman v té knižce jednou z největších jistot v životě je, že ne všechno dopadne dobře ale to [00:21:00] neznamená že to nemáme zkoušet. A ještě k tomu vlastně i když to nevíde, Tak vy se z toho vždycky něco naučíte, něco co vás posune dál možná prostě to využijete v životě, možná prostě budete lepším člověkem, co já vím ale prostě každá zkušenost je dobrá a i když to možná nepovede tam, kam jste chtěli tak...
A to k něčemu bude, tohle zase vám můžu říct konkrétní příklad z mého života kdy já jsem vlastně celý život toužila potom jezdit na koni. Přišlo mi to hrozně úžasný, romantický ale rodiče... To nějak prostě ignorovali neposlali mě na kroužek ježdění na koni takže v dětství jsem si to nesplnila, v dospělosti jsem o tom snila a potom vlastně, když jsem měla děti a cenám bylo kolem 6 let, tak začaly právě vlastně si plnit ten můj sen, nebo já jsem je dovedla k tomu aby si šli plnit ten můj sen a poslala jsem je prostě do [00:22:00] kroužku ježdění na koni přičemž jedna Milovala bylo to úžasný a do dneška jezdí na koni druhá to počas se vzdala.
Nicméně říkala jsem si, když už teda oni jezdí na tom koně to by bylo skvělý, kdybych já taky začala. A dala jsem si vlastně první hodinu A bylo to úplně strašný. Ale říkala jsem si tak měla jsem přeci ten sen. Já jsem těž měla jako hrozný strach na tom koni A vůbec to nebylo tak jako romantický a krásný a příjemný, byla to strašná práce na tom koni.
Ale říkala jsem si, prostě sakra byl to nějaký ten můj sen, tak ještě to zkusím ještě to zkusím po druhý, po třetí jestli to prostě půjde. Ale nešlo to prostě nebylo to. To ježdění na koni pro mě necítila jsem tam prostě vůbec to, co jsem si jako představovala že to bude, jaký to bude. Takže jsem na koni po třech hodinách jezdit přestala a bylo to hrozně zajímavý že vlastně to byl nějakej celoživotní sen.
Ke kterýmu ale [00:23:00] vlastně když jsem došla k tomu jakoby plnění, tak se ukázalo, že to vlastně jako nebylo to, co jsem si představovala Ale poučný to samozřejmě jako bylo, zase z nějakého pohledu šla jsem do toho odhodlala jsem se, zkusila to, zjistila jsem, že to prostě není ono, no tak OK, no, tak jsem se s tím smířila a našla jsem si nějaký jiný sen.
Takže i to se může samozřejmě stát, ale dokud to neskusíte, tak se to nedozvíte. Takže nějaký malý první krůček udělejte a nebojte se těch chyb nebo nezdarů.
Čtvrtý můj tip je, když už se pustíte do toho plnění toho svého snu po těch malých kručcích, tak tím klíčem k nějakému pokrku je ale pravidelnost a nějakej řád[00:24:00]
Jo, to je zase o tom plánování a o těch cílech Když už máte ten sen, tak prostě jenom to, že o tom sníte a jednou za čas teda nějakou malou věc zkusíte, tak se moc jako daleko nedostanete. Chce to vzít si ten diář kalendář naplánovat si ty nějaké byť třeba fakt zase 15-minutový bloky času, kdy se tomu budete věnovat, jestli třeba sednete k tomu počíteči, zase k tomu sketchupu nebo něco takového, tak i ten malý kruček, když to budete dělat pravidelně, vás k tomu cíli dovede.
Malé změny, které provádíte každý den, se mohou stát obrovskými změnami v průběhu měsíců a let, to je citát z knižky Jamesa Cleara Atomové návyky, takže když tak, můžu taky doporučit tuhle [00:25:00] knižku. No a poslední tip můj je vytvořte si podporující prostředí Tohle je možná nejdůležitější obklopit se lidma, který vás podporují v tom vašem snu jako pokud na to budete sami A budete jakoby bojovat i proti svýmu okolí, že prostě si budete vydupávat že ten sen si chcete splnit, tak samozřejmě je to dobrý tímhle způsobem, ale pokud vás to okolí podporovat nebude, tak to budete mít strašně těžký.
Takže pokud třeba máte ten sen stát se designérem, najděte si komunitu, která vás bude podporovat, kde vás ostatní budou inspirovat a povzbuzovat, protože ten pocit, že na to jako nejste sami To je k nezaplacení. U mě na blogu je článek, který se jmenuje Co dělat když vás okolí nepodporuje, takže na ten můžete mrknout, odkaz vám zase dám do popisku ale ráda bych zmínila že o tom třeba právě je náš klub interierových [00:26:00] designérů.
Je to prostě místo, kde je... Spousta dalších lidí, kteří mají podobný sen a podobný cíle jako vy, kde najdete inspiraci, ale konkrétní taky rady podporu právě té komunity, můžete si prostě popovídat s ostatníma, co je trápí, poradit si navzájem, takže klub je pro tohle určitě skvělý místo. Tak jo, tak já doufám že vás dnešní epizoda namotivovala k tomu abyste se do plnění toho snu pustili, doufám že jste zjistili, že prostě máme omezený čas a že je fakt klíčový přestat odkládat, ty ideální podmínky nikdy nepřijdou, ale každý ten malý kruček, který uděláte vás přiblíží k tomu co chcete, takže prostě progres je důležitější než nějaký ten perfekcionismus.
Udělejte nějakou jednu malou věc, která vás přiblíží k tomu splnění toho snu Nemusí to být dokonalý, stačí že to bude a první krok třeba může být [00:27:00] právě to, že se přihlásíte na workshop zdarma 29. ledna ve
20.00. Stačí se zaregistrovat a přijít a hlavně přijít Je to workshop, takže budete mít k dispozici i pracovní list, který si projdeme během toho workshopu a uděláte tam už nějaké konkrétní první kroky, které vás doufám k cíli začnou vést. Tak to je pro dnešek všechno Doufám že se potkáme na workshopu.
Mějte se moc krásně a já se na vás budu těšit u další epizody. Krásný den.