035: AI v interiérovém designu: Proč ji zřejmě používáte špatně a jak to změnit

Přepis je tvořen automaticky, omluvte prosím případné chyby.

Krásný den, milé designérky a designéři.
Většina interiérových designérů dneska zkouší nějakým způsobem zapojit umělou inteligenci do své praxe.
Většinou to anebo často to přináší, eh, docela frustraci.
A nejde vám to úplně, nedělá to přesně to, co byste chtěli.
A tak se vrátíte zase pěkně zpátky ke svému původnímu způsobu práce.
Ale je to škoda.
Většina lidí totiž používá AI ve své praxi úplně špatně.
Jde na to ze špatné strany a na to se v téhle epizodě spolu dneska podíváme.

My jsme nedávno měli u nás v klubu první vysílání o AI novinkách a já jsem tam ukazovala nástroj Archsynth, který je skvělý pro interiérový design, protože má spoustu funkcí a většinou se tam nesetkáte s těma klasickýma problémama, jako že vám AI něco změní třeba na zadaném obrázku ze SketchUpu, že si dělá co chce a tak.
A během toho vysílání ale zazněla otázka, jestli je render z této umělé inteligence lepší, v lepší kvalitě než z pluginu Lumion View pro SketchUp, a tudíž jestli se vyplatí investovat do téhle AI, anebo jestli stačí Lumion.
Moje krátká odpověď na to byla, že jestli chcete mít rychlé vizualizace v dostatečné kvalitě, který se přesně drží toho, co jste navrhli ve SketchUpu, tak je Lumion View fakt skvělý.
Je to investice nějakých pět tisíc korun na rok a máte dostačující vizualizace pro klienty, eh, velmi rychle hotové a je to bez problémů.
Archsynth stojí tisíc korun měsíčně.

Vizualizace udělá skvělé, o tom žádná, ale nabízí k tomu mnohem víc funkcí.
A teď je otázka, jestli ty funkce chcete, jestli je potřebujete a jestli je využijete.
A tady se dostáváme k zásadnímu problému.
Většina lidí totiž uvažuje o umělé inteligenci špatně.

Já vidím všude kolem sebe, že většina lidí touží hlavně po tom, aby jim umělá inteligence z obrázku, z výstupu ze SketchUpu udělala úžasnou fotorealistickou vizualizaci.
Ale proč vlastně?

Když bych to měla přirovnat, eh, k něčemu, tak vlastně uvažovat o AI jako o renderovacím programu je asi tak stejný, jako kdybyste chytrý telefon používali jenom na volání.
My se pořád ptáme, jak AI zapadá do našeho dosavadního procesu práce, jak ho urychlit, možná vylepšit, usnadnit si práci.
Ale my bychom se měli zaměřit na ten samotný proces.
Většina lidí navrhuje, navrhuje a na konci chce vylepšit ten svůj návrh pomocí umělé inteligence, udělat krásnější ty obrázky.
Ale pak se děje to, na co si vlastně stěžujete.

To, že AI změní ten váš návrh, eh, změní třeba umístění oken a dveří, přesune sedačku, změní tvar nábytku.
Takže s tím bojujete, nervujete se, ladíte prompty, hledáte různý návody, zkoušíte nejrůznější AI, až se nakonec vrátíte ke svým starým nástrojům a řeknete si: "AI je k ničemu." A já to chápu, ten důvod, proč vlastně hledáte třeba tu zkratku právě u těch renderů, protože některý renderovací programy, eh, byly složitý, nešikovný, náročný, ty vizualizace trvaly dlouho, bylo to drahý.
Ale pokud vám opravdu jde jen o ty vizualizace, tak opravdu můžu doporučit, pořiďte si Lumion View pro SketchUp a máte po starostech.
Ale AI je skvělá, eh, v jiných oblastech.

Je skvělá třeba při tvorbě, eh, moodboardů a vytváření konceptů.
I když teď mi spousta lidí říká, že moodboardy nedělají, že začínají třeba rovnou dispozicí interiéru a dává to smysl.
A ještě se k tomu dneska dostanu, proč to může mít i svoje nevýhody.
Ale ok, moodboard jako takový, jako nějaká koláž inspirativních obrázků možná není ten úplně nejlepší nástroj, jak ukázat klientovi, jak by to mohlo vypadat.
Ale tady právě je ta příležitost a ta síla AI.

Jestli totiž chcete jít trošku dál, tak musíte o té umělé inteligenci začít uvažovat jinak.
Vy vlastně teďka jste jakoby zavření ve své krabičce toho, jak jste to doteďka dělali.
A teď se objevila ta skvělá úžasná umělá inteligence a vy se jí snažíte do té vaší krabičky přidat.
Jenže tak to nefunguje.
Ono to totiž chce vylézt z té krabičky a podívat se na ni zvenku.

Podívat se na to, jak by AI mohla změnit celou tu samotnou krabičku, a to ve prospěch vás, vaší práce, ale taky ve prospěch klienta.
Ona totiž umělá inteligence dokáže jednu zásadní věc.
Pokud, eh, přestanete řešit to, jak udělám tu hezčí vizualizaci, ale začnete se ptát, jak bych mohla pomoct klientovi rozhodnout se rychleji a s větší jistotou, tak začnete vidět nové možnosti.
To ovšem znamená překopat celý ten klasický proces navrhování interiéru.

Kdy jsme začínali třeba nějakým konceptem, někdo opravdu nějakým naznačením, formou toho moodboardu, někdo už rovnou navrhoval, eh, vytvářel dispozice ve 2D, eh, pak kreslil ve 3D, vytvářeli jsme model.
Eh, klient to třeba schválil, ale když potom v tom dalším kroku to viděl buďto ve 3D v tom SketchUpu, kdy si to prostě v tom 2D v té dispozici ještě nedokázal představit, anebo jste mu už udělali tu opravdu vyrenderovanou vizualizaci a on řekl: "Hm, ale to se mi nelíbí," tak vy jste museli prostě začít zase od začátku.
A já neříkám, že to musíte měnit, že ten postup je sám o sobě špatný.

Jenom naznačuji, že jsou tady i jiné možnosti a možná i vlastně jiná budoucnost, jak se to bude v budoucnu dělat.
A možná, že když ty svoje procesy teď nezměníte, tak v budoucnu si lidé vyberou jiného designéra, který to udělá pro ně efektivnějším způsobem.
A nejsem to jenom já, kdo to říká, že se něco takového bude dít.
To určitě nejsem ten člověk, který by předpovídal budoucnost, ale ono se to už děje.
Děje se to v celém oboru a děje se to celosvětově.
Ve zkratce ta změna je, že vizualizace se přesouvá na začátek celého toho procesu.
Dokážete si to představit?
Dočtete se teďka hodně takových názorů, jako že AI není nový nástroj nebo jen nový nástroj.
Je to změna workflow.
Nebo že AI nezměnila jen rychlost práce, ale celý způsob přemýšlení o designu.
Třeba zakladatel Mattoboardu.
Nevím, jestli znáte Mattoboard.

Je to skvělá aplikace, ve které můžete vytvářet krásné 3D realistické vzorkovnice z reálných materiálů.
A zakladatel téhle aplikace popisuje, že vlastně to, co se učil v minulosti, co se naučil před dvaceti lety, ten způsob práce dneska umírá.
A upřímně říká, že už bylo na čase, že trávil, eh, týdny navrhováním, kreslením plánů, Řezů, detailů, skicování, modelování, jenom aby dostal klienta blíže k té své myšlence.
A ve chvíli, kdy došlo na render, tak vlastně hodně těch kreativních rozhodnutí už bylo vlastně neměnných nebo daných.
Ale ve chvíli, kdy klient řekl: "Hm, mně se to ale nelíbí," tak se museli vrátit na začátek a všechno začít odznova.
Takže nejdřív se navrhovalo, potom vizualizovalo a teď začínáme obrázkem.
Rok 2026 je rok, kdy nejdřív vizualizujeme a potom teprve navrhujeme.

Na stránce D5render jsem našla článek, případovou studii architektonického studia Chapman Taylor, což je mezinárodní architektonické studio se třinácti pobočkami po celém světě.
A ta studie popisuje, jak změnili pořadí a vizualizaci zařadili právě na začátek celého toho procesu a co jim to přineslo.
Já vám všechny tyhlety zdroje nalinkuju do popisku podcastu, ať si můžete ty články v případě zájmu přečíst celý.
Ale tady jenom budu citovat z tohohle konkrétního článku. „V rámci současného pracovního postupu se generování obrázků s využitím umělé inteligence používá spolu se skicováním k prozkoumání nálady, výběru materiálu a atmosféry.
Tyto studie s pomocí umělé inteligence nenahrazují modelování.

Místo toho fungují jako nástroj pro rychlé sladění s klientem.
Pomáhají objasnit záměr prostředí před vynaložením značného úsilí na modelování.
Na stránce Rare Design Hive jsem zase našla článek o tom, jak AI mění workflow architektonické vizualizace, kde se píše, že klienti dnes už na vizualizaci nedívají jenom jako na finální krok prezentace, ale vnímají ji jako nástroj pro rozhodování.
Chtějí porovnávat materiály, zkoušet různé atmosféry, objevovat různé směry návrhu a rychle vidět alternativy.
A umělá inteligence tohle tempo umožňuje, ale zároveň tím zásadně mění očekávání.
A ti, kdo z toho vytěží nejvíc, nebudou designéři, kteří jen v uvozovkách používají AI, ale budou to ti, kteří přizpůsobí celý svůj proces práce tak, aby zvládali rychlé změny v návrhu, udrželi konzistenci a budovali důvěru klienta.
Skvěle popisuje, proč starý způsob je pomalý a nevýhodný a jaké jsou výhody toho nového přístupu.

Další článek zakladatele stránky Virtual Spaces, který se jmenuje From CAD first to AI first.
A v tom novém způsobu práce, jak se tady píše, začínáte z 2D do 3D téměř instantně.
Místo překreslování nahrajete 2D půdorys a necháte systém vytvořit 3D model a potom zkoušíte různé styly, materiály a rozmístění nábytku vlastně rychlostí světla a necháte schválit klienta.
Ten AI first přístup nenahrazuje designéra, ale nahrazuje dřinu.

Takže ta AI umožňuje opravdu okamžitou vizuální zpětnou vazbu během toho návrhu a tím je to vlastně všechno mnohem flexibilnější.
A ten klient už nemusí čekat, jak to bude vypadat na konci, po několika týdnech, možná měsících, kdy by za normálních okolností viděl tu vizualizaci.
A designér nemusí vlastně hádat a v uvozovkách jako naslepo tam něco navrhovat, když potom se to třeba tomu klientovi nemusí úplně líbit.
Ten nový proces vlastně umožňuje to, že se ten návrh tvoří v reálném čase a společně s tím klientem.

Doteď jsme fakt jako pracovali tím stylem nejdřív návrhy, pak výkresy, pak vizualizace, ale to bylo právě to, že, eh, to bylo tak jakoby v uvozovkách naslepo.
Ten nový přístup je opačný.
Vizualizace, pak reakce klienta a pak podle toho navrhuju.
Nejdřív ty emoce a potom ta technika.

Ty benefity toho nového přístupu jsou v tom, že bude docházet k menšímu tomu zakomponovávání těch změn, míně přepracovávání toho návrhu.
Klient se bude i rychleji rozhodovat a s větší jistotou vznikne to, co si klient opravdu přeje.
A dalším benefitem je i vyšší hodnota vaší práce, protože klient to ocení tenhle nový způsob, protože zase musíme se zamyslet nad tím, co vlastně cítí klient nebo jak se cítí během toho našeho klasického procesu.
Tam opravdu, když si to uvědomíte, je spousta věcí, ehm, kterýma si třeba nemůže být jistý, ani o tom vlastně neví, ale v tom průběhu se to prostě potom ukazuje, jak se to čím dál tím víc konkretizuje ten návrh.
Ale když to bude obráceně a on ocení to, že už od začátku bude vědět, jak to bude vypadat a vy potom to rozpracujete do té detailní a přesné projektové dokumentace, podle které se to zrealizuje, tak si myslím, že ten klient, eh, tenhle přístup, eh, ocení.
Samozřejmě chce to a už existují nástroje, které vám tohleto umožní dělat beze zbytečného dohadování se s umělou inteligencí.
Nebude to asi ChatGPT ani Gemini, ale právě takové specializované nástroje přizpůsobené pro architekty a designéry.
Ale pokud chcete tenhle nový způsob práce, eh, vyzkoušet, tak, eh, myslím si, že určitě je tady nějaká cesta.
Je potřeba to prozkoumat, zjišťovat, jak to bude fungovat, zkoušet to zapojit do toho svého procesu.

My určitě se tímhle budeme dál zabývat u nás v klubu, ale každopádně si myslím, že pokud chcete být o krok napřed, vidíte, že i ty světový architektonický studia už tímhle způsobem začínají pracovat.
Takže pokud chcete být o krok napřed, tak si myslím, že to, co je zásadní asi v tomto okamžiku, je zkusit změnit ten mindset.
Asi nejdůležitější pro vás, co si odnést z té dnešní epizody, je zkusit si alespoň přemýšlet o tom, co by přineslo do vaší praxe to, když byste dali vizualizace na začátek toho vašeho procesu.
Jak by to mohlo pomoct vaší práci a spokojenosti klientů?

Já budu každopádně moc ráda, když mi dáte vědět třeba v komentáři na blogu nebo na sociálních sítích, co si o tom myslíte a jestli budete třeba o změně těch vašich procesů uvažovat anebo jestli je to pro vás zatím nepředstavitelná možnost.
Myslím si, že bude super, když o tomhle budeme dál diskutovat a tyhle možnosti zkoumat.
Jestli se vám dnešní epizoda líbila a byla pro vás užitečná, tak budu moc ráda, když dáte lajk, když budete odebírat nebo napíšete hodnocení na Apple Podcastech nebo ve Spotify a já se na vás budu zase moc těšit příště.