016: Jak se navrhuje v Interiérové laboratoři? Povídání s designérkou Bárou Baštovou.

Přepis je tvořen automaticky, omluvte prosím případné chyby.

00:09
Krásný den, milé designérky a designéři. Mým dnešním hostem v podcastu o designu a podnikání je interiérová designérka Bára Baštová, která navrhuje pod značkou Interiérová laboratoř. S Bárou jsme probrali velkou spoustu témat. Povídali jsme si třeba o tom, proč nejdřív řešit dispozice a až potom barvy a materiály.

00:33
o tom, jak vypadá konzervativní klient a obecně o tom, jak s klienty komunikovat a nastavovat očekávání vzájemná. Proč třeba působit po celé České republice? Povídali jsme si o umělé inteligenci a Bára s námi sdílela super rady pro začínající designéry. Takže se pohodlně posaďte a já vám přeju příjemný poslech.

01:07
Dobrý den, Báro. Já moc děkuju, že jste si našla čas na povídání u mě v podcastu o designu a podnikání. A vítám vás tady. Dobrý den, Jani. Moc děkuju za pozvání. A já bych začala úplně na začátku, protože mě by zajímalo, jak jste se dostala k interiérovému designu. Vím, že se studovala na Mendelově Univerzitě, ale jaká cesta vás tam dovedla k tomu rozhodnutí studovat interiérový design? Mhm.

01:36
Ta cesta nebyla úplně jasná. Já jsem vlastně vystudovala gymnázium a ve chvíli, kdy jsem se rozhodovala, jakým směrem půjdu dál, tak jsem neměla úplně jasno v tom, že bych se vyleženě chtěla věnovat designu jako takovýmu. A já jsem zvažovala jednak cestu matematiky, měl i spousta dalších věcí, samozřejmě umění, historie. Takže jsem mi uvažovala nad právě stavebním oborem a uvažovala jsem nad designem nábytku.

02:06
A na všechny tyhle ty školy jsem se hlásila, jsem byla přijatá a potom nastal ten okamžik, kdy jsem se musela rozhodnout. A já jsem v tu chvíli zvolila obor dřevostavby, byla to taková jako pragmatická volba, protože jsem si říkala, že ve chvíli, když si člověk naučí stavební věci, tak design je do velké míry o nějakém citu a tyhle ty věci člověk...

02:35
Do určité míry musí mít v sobě a ty stavební věci a znalosti se určitě hodí i pro tenhle obor, takže jsem se rozhodla i prostě touhle cestou a vlastně ve finálu toho určitě nelituju. Takže to fungovalo, naučila vás ta škola opravdu to technické a co možná vám jako by dala do té praxe nejvíc, co se vám hodí každý den.

03:00
Určitě se mi hodí všechny stavební znalosti, jako je práce s dokumentací, znalosti projekčního softwaru, třeba nějakého technického zařízení budov. Obecně, protože to byl obor zaměřený na dřevostavby, by taky ta znalost dřeva, což je jeden ze základních materiálů, se kterým se vlastně pracuje i v interiérovém designu.

03:21
A to nemluvím jenom o dřevu jako takovým, ale i o všech materiálech na bázi dřeva, nějakých aglomerovaných deskách, vrstvených materiálech a podobně. Takže v tomhle ohledu ty znalosti a dovednosti využívám jako denně v té praxi. A vidím, že je to určitě velká výhoda oproti lidem, který přijdou třeba z jiného oboru, kde se s stavbou prostě nesetkali v praxi. A co mi to určitě dalo ještě jsou nějaký kontakty v tom oboru.

03:51
v stavebnictví, v designu, i konkrétně třeba v těch dřevostavbách. Mhm. To se určitě hojí. A jaká byla ta cesta po škole? Šla jste hnedka na Volnou nohu? Nebo tam ještě byla nějaká doba, třeba praxe nějakého zaměstnání někde? No já jsem po škole nastoupila vlastně do jedné výrobní firmy, tady u v jižních Čechách, kde jsem...

04:17
dostala na starost tvorbu oddělení zaměřeného na design a částečně jsem měla na starost nějaké klíčové zákazníky. Byla to vlastně výrobní firma, která se zabývala realizací profesionálních kuchyní a restaurací v zahraničí. Takže já jsem tam začínala budovat takové nové oddělení zaměřené právě na design, lomenou částečně obchod u těch klíčových zákazníků.

04:44
takže jsem vlastně zpracovala s nějakým týmem designerů, ale tam jsem byla velmi krátce, protože pak jsem nastoupila na mateřskou dovolenou a vlastně v tu chvíli, když už lidi z okolí tak nějak věděli, že se věnuju designu, tak už mě tak nějak organicky sami začaly oslovovat a kamarádka mě tehdy trošku popostrčila k tomu, abych se tomu začala věnovat profesionálně a za to jí vlastně děkuju.

05:13
byla i takovou motivací v tom. A tak v roce 2017 vlastně vznikla Interiérová laboratoř. Mhm, mhm. No na to jsem se chtěla právě zeptat, protože ten název mi přijde super. Vzniklo to jako jednoduše, nebo tam byl nějaký proces, než jste došla k tomu názvu firmy. To vzniklo úplně na začátku, úplně punkově vlastně s tou kamarádkou, takže tady k tomu žádnou zajímavou historiku nevám to prostě.

05:43
seděli jsme, přemyšleli jsme a najednou tohle vzniklo. Takže nebyl to vůbec žádný promyšlený plán, žádná marketingová nebo brandová strategie. Zkrátka vznikla sama interiérová laboratoř. Vznikla krásně, mě to přijde jako značka super, protože je to zapamatovatelný, vyjadřuje to prostě i možná ten váš přístup k navrhování interiéru. Nevím, jaký je možná ten přístup.

06:10
Máte nějaký speciální styl, na který se specializujete třeba? Stylově bych se úplně nechtěla definovat, protože přestože většina mých realizací i návrhu má možná nějaký rukopis, tak si myslím, že ve chvíli, kdy dostanu poptávku, kde je ten...

06:33
investor má nějakou jasnou představu toho, do čeho chce jít a úplně to nezapadá do těchkolik, které standardně navrhují, tak si myslím, že to pro mě vlastně není žádný problém a naopak je to spíš výzva. A ohledně toho přístupu, pro mě je strašně důležitý toho zákeznka poslouchat a od toho se odrazit při návrhu toho interiéru. Takže to znamená nejen poslouchat,

06:59
co vlastně chtějí v tom interiéru, ale zjistit i to, jakým způsobem třeba žijou, pokud se jedná o soukromý interiér, jaký mají možnosti, co tam budou dělat, vlastně úplně maximálně naslouchat opravdu tomu, co říkají, protože tam jsem myslím, že je cesta k tomu najít něco, s čím bude ten zákazník spokojený. Dal určitě kladu docela velkej důraz na to, aby ty věci byly funkční, nejen estetický, a ta funkce je...

07:27
pro mě jako velmi důležitá. A celkově i ten kontext, ve kterým ten interiér je. Tím myslem třeba tu budovu samotnou samozřejmě. A i tu rodinu a ten život, který tam vlastně probíhá. Protože ty věci, vynužk, prostě musí dávat smysl a musí fungovat v tom praktickým životě. No a snažím se, aby ty interiéry byly zároveň něčím zajímavý, když tam často trošku bojuju s nějakým...

07:56
konzervativním přístupem těch investorů. Aha, tak to je zajímavé, k tomu se možná ještě dostaneme, nebo ráda bych se k tomu dostala ke klientům. A spolupráci s nima, ale pojďme ještě, mě se právě líbí, když se kukám na ty vaše realizace, že vždycky je tam něco jako originálního, nějaký pěknej nápad, něco třeba praktického a něco i možná malinko odvážného, takže některý klienti asi na to reagujou dobře.

08:26
nejoblíbenější realizace nebo projekt, na které byte se fakt vyřádila? To je jako velmi náročná otázka. Nerada bych zkousla do klišé, že úplně každý projekt, ale jako do velký míry to taky je, protože když se nějakýmu projektu věnuju, tak mu prostě věnuju tu plnou pozornost a v tu chvíli...

08:51
si ho i musím nějakým způsobem oblíbit a musím ho dělat tak, aby byl dobře. Takže mám ráda všechny. Vždycky mě těší, když se ten projekt realizuje, protože samozřejmě u každého studia, u každého designera se stane, že nějaký projekt realizovaný nejsou z různých důvodů, tak potom je mi to vlastně líto, když se něco takového nestane.

09:12
Kdybych měla zmínit nějaké konkrétní projekty, tak teď aktuálně mi dělá radost dokončovaný projekt rekonstrukce, restaurace a kulturního domu v Dolní dvořišti, který teď aktuálně je dokončenej, čerstvě otevřenej, takže z toho mám radost. I ty ohlasy na něj jsou moc hezký. A teď mě napadá třeba ze straších projektů takové netradiční zadání, kdy jsem navrhovala takovou přírodní zahradu.

09:41
u jední základní školy, což bylo moc hezký díky tomu, jak to bylo takový netradiční zadání, kde jsem se mohla řádit a i takový hraví to bylo. Já obecně navrhuju ráda věci pro děti. A z nedávných rezidenčních projektů mě napadá třeba projekt zařízení vlastně takovýho loftovýho bytu v Praze, kde si hrajeme s různými...

10:08
technologickýma řešeníma, netradičníma, majitelé jsou takový otevřený všem možným novinkám a technickým záležitostem a i barvám, takže tam se fakt můžu vyřádit. Tady vůbec nebojujem s tím, že by byly konzervativní, naopak hledáme prostě fakt zajímavý a neutřelý věci, takže to je fajn. Já musím říct, že mě teda utkvěla ta realizace té vily z 90. let rekonstrukce.

10:37
a zejména ta sedačka, která je tam vlastně udělaná na míru do toho kruhovýho výklenku, což je možná jako by věc, která by každýho nenapadla, ten prostor takhle tímhle způsobem využít, ale jednak je to super, musí se tam jako krásně těm lidem sedět, i tím, že to je jako by ten kruhový prostor, takže to určitě vytváří prostor pro komunikaci a společnost a tak. Bylo to náročné, tuhle tu sedačku navrhnout a vymyslet.

11:07
Náročný jako tu samotnou sedačku navrhnout nebylo, ale náročný byl ten prostor sám o sobě, protože tak jak se v 90. stavěli prostě takový ty složitý, komplikovaný půdorys, ona to není kruhová nebo polokruhová místnost, ale je tam vlastně takový ten šestiúhelník, což je možná ještě mnohdy mnohem komplikovanější a...

11:28
Tahle ta pohovka nebyla úplně první možnost, kterou jsem tam zvažovala. Já si vždycky dělám víc dispozic a vybíram tu, která funguje nejlíp, ale ukázalo se, že ten prostor je opravdu tak komplikovaný, že v podstatě nic jiného, co by zároveň vyhovovalo těm majitelům, tam použít nešlo. Takže jsem zvolila tuhle cestu a já spolu pracuju s strašně šikovnými a řemeslníky, takže potom to navržení a výroba to už byla taková hračka, řekl bych.

11:58
A možná se pojďme podívat teda na to, by mě zajímalo, jaký je ten proces práce vaší na projektu, protože třeba některý designéři, samozřejmě první je ta schůzka s klientem, rozhovor, poznat klienta do co největších detailů, ale co následuje potom. Někdo třeba začíná nějakým barevným konceptem, nějakým moodboardem, někdo už třeba začíná přímo nějakým rozmístěním nábytku, třeba ve 2D, jenom v půdoryse.

12:28
jak postupujete vy? Tak samozřejmě na začátku je, jak jsem říkala, kladu velkej důraz na nějaký naslouchání tomu zákazníkovi. Takže tam se opravdu snažím zjistit maximum toho, jak ty lidi žijou, co vlastně v tom interiéru chtějí dělat, jaký je cíl toho, co tam chtějí vytvořit. A zároveň si zjišťují i to, jaký styl se jim líbí. Takže tvoříme společně nějaký nástenky, posílají mi obrázky, diskutujeme nad tím.

12:57
a snažím se nacítit do nějakého jejich vizuálního vnímání. A potom prakticky začínám většinou s dispozicií, což mi dává největší smysl, protože na to ladění těch barev a materiálu je jako mnohem víc času potom a i se to trošku odráží od toho, jak tam máme třeba rozmistěný hmoty v tom prostoru, protože vím, že třeba v nějakém interiéru, tak jak je hmotově zařízený budu, muset používat třeba světlejší materiály.

13:24
Naopak někde budu moc používat tmavý nebo nějaké výrazné věci, takže od toho se potom odvíjí ty barvy. Takže začínám nějakou dispozicí, i různýma variantama dispozic, potom pracuji s hmotovou studií, kde vlastně se dostáváme do 3D prostoru a rovnou vytvářím už nějaký hrubej vlastně náčrt toho prostoru, aby si to ty lidi dokázaly představit a pak už se dostáváme k barvám a materiálům.

13:53
No a nakonec se veškerý materiály vzorují v praxi, tak aby opravdu všechno ladilo, všichni vzorky máme fyzicky.

14:02
Takže takhle ten proces probíhá. Potom pro kompletní projekt připravuji nějakou výkresovou dokumentaci pro prováděcí řemeslníky i pro zákazníka, nějaké odkazy, nákupní seznam, veškeré takové praktické postupy, aby opravdu v chvíli, kdy třeba ten zákazník už potom nechce spolupracovat ve formě nějakého autorského dozoru nebo realizace, tak potom...

14:30
aby byli schopní si třeba ty věci objednat sami, aby nezůstali sami na to, jakou si objednat židli, v jakým dekoru a podobně. Takže to takový řekla bych, snažím se o to, aby to bylo, když to řeknu, byl takový blbuvzdorný, aby tam opravdu bylo úplně všechno prostě uvedený. A možná trošku pojistka, jak opravdu dosáhnout toho, že ty lidi to zařídí opak opravdu tak, jak to bylo navržený, i když jak víme, ne vždycky.

14:59
to vlastně dodrží ten projekt. Asi záleží na těch klientek, no možná pojďme se na ně podívat. Jste zmenila ty konzervativní klienty, jak vypadá konzervativní klient. No možná, že to je už nějaká moja deformace, že se snažím každý ten interiér ničím ozvláštnit, aby nebyly generický, aby nebyly stejný, tak se snažím vládat pořád něco novýho, ale ty lidi možná...

15:28
často chtějí úplně jednoduchý interiér a s tím já vůbec nemám jako problém, ale všichni chtějí, aby měl nějakou přidanou hodnotu k tomu. Buď nějakou funkčností, kvalitou provedení, nějakou nadčasovostí a nebo třeba něco opravdu jako originálním, zajímavým a tak. A ten konzervativní přístup se u nás často projevuje třeba přístupem k barvám. Je když já sama mám velmi ráda neutrální interiéry, kde nejsou úplně výrazný barvy, tak někdy bych se s nima...

15:58
za in... jako zahrála mnohem víc, než třeba ten zákazník má chuť. A dřív bych řekla, že lidi strašně moc chtěli barvy všude, když si vzpomenete třeba na koupelny, interiér, dětský pokoje, prostě kolem roku 2000, tak to byly jako šílený palety barev, strašně výrazný barvy a tak, takže...

16:20
Tedy se lidi těch barev nebáli a naopak bych řekla, že designéři je postupně tak usměrňovali, a ty jsou lidi hodně usměrnění a zas je těch barev trošku bojí. Takže bych třeba jenom v těch barvách klidně trošku rozvášnila byt zákazníkem klidně. Nemyslím úplně, že nutný dělá třeba červenou kuchyni, ale minimálně v doplňcích i židlích a tak, tak bych se toho tolik nebála. Jo, jo, jo.

16:48
To znělo, že si za to můžeme sami, že teď pláčeme, že všichni chtějí ty šedí, bílí a černé interiéry. To jsem tak asi nechtěla úplně říct. Myslím si, že to je nějaký přirozený proces, že je to v takových těch vlnách. A teď bylo hodně neutralních interiéru a naopak bych řekla, že teď zase designéři začínají používat barvy mnohem víc než dřív.

17:11
Jako vidím to i na těch, jak sledují trendy, veletrhy a tak dále, tak opravdu ty barvy se vrací i že o to vlastně ty lidi potřebují. Už doufejme opustí ty neutrální interiéry a ty barvy si pustí do těch interiéru, byť to můžou být nějaký teplý barvě, příjemný…
17:36
tak tyhle z ty barvy teďka jako hodně hodně frčí, takže doufejme, že se projeví i v těch interiérech a to, že to lidi vlastně budou chtít, protože ta barva je ovlivňuje, že ho působí na ně nějakým způsobem, nabije třeba energii nebo uklidňuje a tak. Takže barvu v interiéru určitě ano. Já jsem viděla u vás v těch realizacích jednu růžovou kuchyni, pamatuju si to správně. Je tam růžová. To je právě ten projekt, o kterým jsem mluvila ten loftovej byt v Praze.

18:05
tak tam se majitelka barev opravdu nebojí. Tam jsme s ním vůbec bojovat, jako nemuseli naopak. Vždycky, když jsem jí nabídla nějakou barevnou paletu, třeba tři varianty, tak vždycky do tý nejvýraznější jdeme. Takže to je fajn, jako z hlediska toho designera, že opravdu si může zase vyzkoušet se toho fakt nebát. Ale vůbec jsem nechtěla říct, že neutrální interiéry jsou v něčem špatný. Oni působí velmi uklidňujícím dojmem a tak. Ale vlastně...

18:32
neznamená to, že ani barvy jsou špatně a obzvlášť ve chvíli, když si ten zákazník najímá designéra, který je zodpovědný za to, aby to vypadalo hezky, nejen za to, ale i za to, aby to vypadalo hezky, tak se právě nemusí bát. Že často je to jen obava, že ještě teď, aby mě to neomrzelo, nebo aby to nebylo moc, ale od toho je tam právě ten designer, aby to udělal dobře. Juu, je tam, nebo měla by tam být ta důvěra prostě v toho, když si...

19:01
toho designera najímám, tak budu věřovat, že ty barvy vybere správně a budou působit tím správným způsobem. Máte ještě nějaké výzvy třeba, které ji řešíte se zákazníkama. Možná spíš narážím na takové ty věci už procesní, třeba...

19:22
jestli nemáte nějaké zkušenosti špatných s klientama, který neplatí, nebo který často mění ten... Vlastně navrhne, že už je to hotový a oni se to pak rozmyslí a něco mění, protože tohle jsou věci, které slyším často od designéru, že se jim dějou. Tak já mám asi velký štěstí na zákazníky a setkala jsem se vlastně...

19:46
za celou svou praxi tuším dvakrát s tím, že jsme se s tím zákazníkem rozloučili. Ale jinak opravdu musím říct, že se s nimi vždycky domluvím. Často mi zůstávají i v nějaký širší osobní sféře jako známých. A tohle je na to moc fajn. Určitě se mi nestává, že by mi třeba zákazník se neplatili. To se mi nestává, naštěstí.

20:14
Změny v projektech ano, to se určitě děje, ale já se snažím vždycky vykomunikovat hned na začátku, jak je to nastavený, jaké jsou možnosti, v jaký chvíli do toho ještě můžou zasahovat a v jaký už ne. Protože samozřejmě ve chvíli, kdy já už mám projekt téměř dokončen, tak prostě tam už prostor na žádných velkých změny zkrátka není. Takže já je pozorním, teď teda si to odsouhlasujeme a dal už to půjde takhle.

20:44
Vlastně tady v tomhle ohledu problém nemám, ale často se mi třeba stává, že je takovou výzvou čas, protože to je ve chvíli, kdy mě třeba někdo oslovuje s tím, že by chtěla navrhnout interiér , tak jsou to samozřejmě lidi, který třeba staví první dům nebo zřizuje první byt, nemají s tím úplně moc zkušeností a mají představu, že

21:09
osloví designéra a do měsíce budou mít hotový návrh a do dvou měsíců budou nastěhovaní. Což prostě je sice možný, ale velmi problematicky ve chvíli, kdy nemá designéra rozdělaný, jiný projekty, mají obrovský štěstí na to, že řemeslník má volno a podobně a ještě všechno vlastně klape tak, jak má, což se většinou na stavbách neděje.

21:32
takže často takový naprosto nerealistický časový očekávání s tím se setkávám opravdu často. Já bych tam potrhl, vlastně jak jste říkala, že předem komunikovat, jak to bude probíhat a do kdy jsou třeba ty změny možný a do kdy ne. Opravdu ta komunikace předem, už na začátku vlastně té spolupráce za mě s tím klientem je jako zásadní, protože tím se dají právě spousty těch problémů eliminovat. Určitě.

22:01
Naprosto s vámi souhlasím a jde i o to, že oproti třeba stavebním projektům nyní jasně daný, jak má vypadat nějaká projektová dokumentace interiéru. Takže každý to studiu si to dělá trošku jinak. A je strašně důležité si hned na začátku s tím zákazníkem říct, jak to bude vypadat, v jakým rozsehu to bude, co všechno dostanou, za jaký peníze, jak dlouho to bude trvat. A to je takový asi...

22:30
klíč k tomu, aby vlastně ty lidi byli, aby věděli co čekat. Protože čas, když oslovují designéra, tak vlastně vůbec neví, jaký je výstup. Jako samozřejmě očekávají, že budou mít zrealizovaný interiér, ale neví, jakou dostanou dokumentaci, co s ní pak budou dělat, jestli jim to bude realizovat někdo od designéra nebo někdo jiné. Jo, spousta takových nejasností a neví, jak to probíhá, takže je dobré je hned v začátku informovat a aby věděli, prostě do čeho jdou.

23:00
Rozhodně. No a jestli říkáte, že máte štěstí na zákazníky, je to fakt štěstí. Pojďme se podívat na třeba váš marketing, protože podcast je o designu a podnikání. Tak jak to máte nastavený z toho podnikatelskýho hlediska, máte třeba vloženě nějaký zaměřený marketingový aktivity, nebo je to opravdu už v té fázi třeba těch doporučení a že už nějaký marketing třeba úplně dělat nemusíte.

23:27
Já se zákazníků vždycky ptám, kde na mě přišly, protože marketingové aktivity, kromě toho, že si spravuju Instagram, což mě vlastně nějakým způsobem baví, a mám tam takovou komunitu lidí, kterých to asi taky baví, tak vlastně žádné jiný marketingové aktivity nedělám. A proto jsem vždycky hrozně překvapena, když mě jako osloví někdo z nějakého města.

23:55
kde jsem třeba v životě nebyla, nebo tam nikoho neznám, nebo mě oslaví někdo s nějakým projektem úplně jako netradičným, tak se vždycky ptám a v drtivé většině případů je to na doporučení někoho, a nebo naopak třeba právě přes to, že mě sledují na Instagramu nebo mě nikde zaznamenaly, ale většinou je to prostě nějaký úplně organický, není to tak, že bych vytvářila nějaké kampaně, nebo s...

24:23
asi platila reklamu a podobně. Takže určitě jsou to taky jako cesty, ale zatím jsem neměla žádnou velkou potřebu toho využívat. A možná si myslím, že to vzniklo i organicky, protože jste říkala, že jste začínala nějak na mateřský, možná pomalu pár projektama a tam už potom si ty lidi si začaly o tom říkat navzájem a už se to takhle asi rozjelo samo. Ale koukala jsem teda, že opravdu ty projekty máte.

24:51
i daleko od Budějovic. A mě se ptala zrovna jedna slečna, že bych chtěla být designérka, ale že bydlí na malém městě a že neví, jestli se tam uživí, jestli tam bude dost zákazníků, tak na tohle já vždycky říkám, Česká republika není tak velká, abyste nemohli dojet někam dál, když chápu, že někdo třeba má nějaký limit kilometrů, kam třeba je ochotný dojet, a nebo je to třeba fakt tak zajímavý projekt, že to stojí za to, jet přes celou republice.

25:21
Někam, ale fakt si myslím, že asi to nejde soustředit se. Možná u těch Budějovice jsou větší město, ale asi to nejde úplně se soustředit jenom na to svoje malinké místečko, prostě v okruhu deseti kilometrů. Určitě je fajn, když člověk u sobí po celé republice a naše republika není zase tak velká, aby se nedal někam zajet. A případně třeba i v době COVIDu

25:52
tak nějak začala spolupracovat s lidmi i hodně na dálku. Spousta věcí se dá opravdu vyřídit jako přes webkameru, nějaký video hovor i se stavbou takhle často jednáme. Není to ideální, jo, samozřejmě má to svoje limity, ale spousta věcí se takhle opravdu jako vyřídit dá, jo. Asi bych do toho nešla u nějaký složitý rekonstrukce, které jsou hodně náchylní na různých detaily, zaměření a takový.

26:21
Ale pokud se jedná o nějakou novostavbu, řeknu, prostě nějaký úplně unifikovaný developerský projekt, kde prostě všechno tak nějak sedí s dokumentací a tak, tak opravdu spousta věcí se dá řítit na dálku. A ty novostavby často opravdu jsou postavení velmi přesně, jo, že nejsou tam žádní technické komplikace takové třeba jako na rekonstrukcích.

26:49
Jenom se nelimitovat, ale asi to je v té naší hlavě, že se musím soustředit tady na svoje okolí, ale tam třeba často zrovna nikdo nic nestaví, takže proč se neporozhlédnout někam dál. Vy jste zmínila ten Instagram. Tady si říkám, že to je důležité, jste řekla, že to musí člověka bavit, protože často se lidi nutí do Instagramu, že někdo řekne, že seš designer, tak musíš mít Instagram, asi protože to je vizuální, nevím.

27:19
a oni se s tím pak trápí, ale když to člověka baví a slouží mu to i takový rozšířený portfolio, nebo takový pohled do zákulisí, tak je to super nástroj, ale musí to člověka bavit, ale vy vlastně máte spoustu dalších aktivit k tomu všemu, máte podcast, děláte kurzy, dokonce jsem viděla časopis. Co jsou tyto aktivity všechno, jak to vlastně zapadá do toho byznysu a co vám to dává?

27:47
To jsou vždycky takové nápady, jak to možná posunout trošku dál. Kurzy vznikly vlastně právě protože mě občas někdo osloví, jestli bych třeba často lidi, který aspirují na to, že by chtěli být designerama nebo že by se třeba chtěli jenom navrhnout něco jako sami, tak se chtějí učastnit kurzu nebo se chtějí prostě něco naučit. A já jsem z toho důvodu tehdy dala dohromady několik kurzů.

28:15
který proběhli a občas teď už úplně na to nemám kapacitu, respektive spíš se mi stává, že mě oslovou opravdu lidi, který chtějí opravdu hodně individuální zaměření, takže spíš dělám ty kurzy vlastně na míru úplně individuálně. Ale mě to i baví, já učím na vysoké škole tady v Českých Budějovicích a mě to jako hrozně baví, učím interiérovej design

28:45
Jsem se vlastně říkala, že se nemusím omezovat jenom na tu školu, ale i pro lidi, který se třeba tomu chtějí věnovat, nebo jak jsem říkala, chtěj si sami něco navrhnout, tak je to fajn. No a podcast ten to byl taky prostě takový jako aktuální nápad, protože sama jsem jako nadšená posluchačka podcastů a z různých jako odvětví včetně toho vašeho samozřejmě.

29:16
tak jsem si říkala, že vlastně dost věcí, které můžu nějak sdělit, to, co třeba probíráme na hodinách nebo nějaký jako aktuálnější témata, i jsou třeba zajímaví lidi, se kterýma jde udělat rozhodlo, který prostě nejsou nějak známý. A i třeba tady teďka lokálně nějaký lidi, tak jsem to tak chtěla pojmout prostě to, co mě přijde v tom oboru zajímavý a ještě neobsažený, takže bych tam chtěla zkrátka obsáhnout.

29:44
Je super, takové jako by i posláním vlastně šířit prostě informace z toho oboru, protože upřímně řečeno podcastů o interiérovém designu moc není. Takže čím víc, tím líp. Já jsem slyšela tam jeden díl podcastu, že jste měla o umělý inteligenci. Tak co by měla inteligence, používá to už třeba pravidelně při práci? Používám ji celkem běžně.

30:11
to bylo vlastně tenhle díl už celkem starý, takže to bylo vlastně relativně v takových počátcích, kdy ještě nebyla úplně rozšířená, a určitě ne, mezi designéry si myslím v tu dobu. Já jsem se tak nějak snažila zmapovat ty tehdejší nástroje, které byly, dneska už jsou jako mnohem širší, je to opravdu mnohem více se dá využívat a určitě ji využívám nejvíc paradoxně přesto, že ta naše práce je hodně vizuální.

30:38
tak mnohem víc než nějaké generátory obrázků používám, čet GPT, prostě na takové úplně praktické věci, když se potřebují rychle o něčem poradit a podobně, jako takového asistenta vlastně. Ale jako vím, že existuje i sama jsem vyzkoušela spoustu nástrojů, které jsou třeba vyloženě pro nějaké vizualizace a podobně, ale zatím si myslím, že

31:07
jsem neobjevila nic, co by úplně dokázalo nahradit ty nástroje softwarové, které běžně používám, ale opravdu se myslím, že brzo se dočkáme toho, že budou implementované formou nějakých pluginů do těch softwarů, které jsou běžně používané a že to tak nějak budou úplně běžní nástroje, zkrátka. Takže jsou tam jako velmi zajímaví věci, ale zatím...

31:35
V té práci jako takové, v tom nevrhování to není něco, co by mě zásadně posunulo někam dál. No určitě, jako já vidím i v té umělí inteligenci potenciál právě i do budoucna a to, že vlastně nebudeme to brát jako našeho nepřítele, ale právě pomocníka a naučíme se s tím pracovat už pomalinku dneska, tak...

31:58
to může být jedině jako výhoda do budoucnosti. Pro mě osobně ten čet GPT je každodenní parťák. Já ho fakt používám na ty textoví věci, psaní e-mailu, nějaké vylepšení třeba textu v e-mailu a tak dále. Nebo přesně ty nápady. On často mývá nápady, ne úplně ideální, ale vždycky jeden, dva. Jednu, dvě věci tam má dobrý a mě to zase posune dál v tom přemýšlení. Aha, tak tady bych mohl ještě něco takhle myslet dalšího a tak.

32:28
Takže chat GPT určitě super. Když jsme nakously ten software, často si lidi ptají, a v čem pracujete, v čem navrhujete a děláte fotorealistické vizualizace.

32:43
Tak tohle je taková otázka, která je hrozně složitá, protože si myslím, že každýmu studio vyhovuje něco jiného a pracuje prostě jinak, tím, že opravdu není nějak unifikovaný to, jak má vypadat výstup té práce. Tak... Fakt každý studio pracuje jinak. Někdy nemyslím si, že někdo vyloženě ještě něco kreslí v ruce, dá se. Možná nějaké skici na začátku, dispozice a takovéhle věci, to asi jo, to dělám i já.

33:12
Pauzáky mám taky doma, ale je to jako hrozně různorodí. Sledují designérky ne úplně tolik moc v Čechách, jako spíš zahraničí, který kreslí všechno třeba na tabletu ručně. Sou to krásné výstupy, ale nejsou to úplně praktické věci, že by vám podle toho řemeslník něco vyrobil, pokud tomu nemá nějakou technickou dokumentaci.

33:40
Pak jsou softwary, které jsou hodně zaměřené technicky, že vám rovnou dělají třeba kusovníky a tak, ale pak tam zase nejsou úplně takový hezký výstupy fotorealistické, takže asi to je hrozně těžké, co volit. Asi podle toho zákazníka ideálního, kterýho by vlastně ten designer chtěl mít, tak tomu to asi přizpůsobit trošku a i tomu, co je schopen využívat. Já osobně pracuji...

34:10
V softwaru SketchUp a fotorealistické vizualizace dělám téměř pro každý projekt. Občas v případě, že opravdu strašně na něco spěcháme, tak se ty vizualizace nedělají a děláme jenom takové základní výstupy, sice s materiálama, barvama, ale není to fotorealistické, ale pro drtivou většinu 95% projektu tohle jako dělám a je to standardní součástí tomu návrhu.

34:40
No povídejte. Vždyť máte pocit, že to klienti vyžadují, ty fotorealistické. Možná když to vidí na začátku, než jim řeknete, jak ta spolupráce probíhá a co všechno dostanou a vidí to, tak už s tím automaticky počítají, že to dostanou. No to je takový trochu ošemetný s těma vizualizacema. Myslím si, že většina těch zákazníků už to bere jako takový standard asi.

35:10
je hrozně důležité u lidí, který má špatnou představivost, který... Oni to často o sobě ví. A ví, že si věci prostě neumí v prostoru představit, nedokážou prostě odhadnout, jak to bude vypadat. Tak pro ně je to hrozně důležité. A setkala jsem se i s tím, že když jsme dělali jako ten nižší výstup, že to nebylo úplně fotorealistický, byť tam byly nahraný všechny materiály a tak, že to pro ty lidi bylo trošku matoucí, co se týče třeba barev. Takže...

35:35
Přestože designér je většinou člověk, který jako tyhle věci vidí automaticky, tak je spousta lidí, kterých to prostě nevidí. Takže pro ně je to hodně důležitý. Na druhou stranu, pak můžou nabít ty lidi takového mylného dojmu, že vlastně to, co dostanou na vizualizaci, bude úplně 100% přesně podle toho zrealizovaný. Což ano, mělo by bejt. A jistě se než jim třeba na tom Instagramu často ukazovat.

36:03
jako ten návrh a potom tu realizaci. Je to hodně odvislý od toho od šikovnosti vlastně toho řemeslníka, od dozoru a podobně, ale často je to úplně srovnatelný, ale vždycky jsou v reálu věci, kterých tý vizualizaci nejdou prostě stoprocentně dotáhnout. Záleží na tom, jaký roční období, jak svítí slunce ten daný den. Záleží...

36:29
jestli je dodržený umělý osvětlení, si má tu danou barvu a podobně těch vstupů je tam strašně moc. A pokud vybíráte mezi třema velmi podobnýma odstínama stěrky třeba, tak v té vizualizace tohle prostě nemůžete postihnout úplně přesně. Je to potřeba vždycky doložit reálnýma vzorkama.

36:52
a v reálu ukázat je klientovi. A děláte si sama ty fotorealistické vizualizace? Nebo obecně máte už třeba nějaký tým, nějaký spolupracovníky? Vizualizace si dělám sama. A tým, stabilní tým nemám. Měla jsem pár takových asistentů, ale vlastně většinu té práce si dělám sama.

37:20
Co mám stabilní, tak mám kolem sebe řemeslníky, se kterýma dlouhodobě spolupracuju a se kterýma se snažím většinu těch interiéru realizovat, protože to je taky strašně důležitá součást toho, aby to dopadlo tak, jak má. I když samozřejmě je taky dost projektů, které dělám s řemeslníkama, které jí neznám, dopadnou taky často dobře, ale snažím se prostě si kolem sebe udržovat.

37:49
nějaký rádius těch řemeslníků, který mám prostě ověřený a vím, že to s nimi funguje do kvě. Jo, to je hrozně důležité mít ten svůj tým vlastně těch dodavatelů. To možná souvisí s otázkou, na kterou jsem se chtěla zeptat, co byste poradila začínajícím designérům, když se třeba vrátíte na svůj začátek, co třeba byste udělala jinak, a nebo možná právě v této souvislosti, jak si sehnat ten tým, jak si vybrat ty dobrý dodavatel.

38:17
si třeba na doporučení nebo je to pokus o mil. No a co se týče v řemeslníků, tak já jsem měla asi to štěstí, že můj taťka celý život se věnuje truhlářství, má truhlářství tady kousek v vlastně jižních Čechách, takže...

38:37
U mě to nebylo složitý získat jako kvalitního dodavatele a ve spoustě věcí, třeba v začátcích byl schopný a ochotný poradit, protože přestože mám vlastně stavební školu a spoustu věcí jsem si dostudovala, tak pro designéra za mě je strašně důležitá ta řemeslná znalost a znalost nějaké konstrukce nábytku, protože...

39:05
To vlastně významně ovlivňuje to, jak ten nábytek bude vypadat a i to, že třeba to, co uděláte na vizualizaci, pak reálně jde zrealizovat. Protože některé věci, respektive takhle papír nebo monitor snase všechno, ale pak to musí jít vyrobit. Takže určitě bych do začátku doporučila naučit se takový ty technický základy. Opravdu třeba jet někam na dílnu truhlářskou.

39:32
a tam se ptát, dívat se, jak se to vlastně vyrábí, fakt poznat to řemeslo. A teď se nebavím jenom o truhlářství, ale i o dalších řemeslech, řeknu třeba práci s kamenem a podobně čalounictví. Prostě zjistit, jak se to opravdu vyrábí, poznat ty materiály a co nejvíc se obohatit z té praxe. To je za mě hrozně důležitý. A fakt to lidem po škole nebo po nějakým rekvalifikačním vzdělávání chybí.

40:02
Prostě se to musí ozkoušet, vyzkoušet, chybovat a naučit se to. Pak určitě nějakou odvahu, nebát se toho a to asi záleží taky na osobnosti a je toho designéra, některý lidi se toho nebojí, jdou do toho po hlavě, ale často se asi prostě jenom bojí a mají strach, takže to zhodit za hlavu a prostě to zkusit a jít do toho. Nějaký možná, nevím, jak to říct.

40:30
podnikatelskej duch ve smyslu toho a já nevím, thinking out of the box, jako dělat si věci po svým, prostě nemusí lidi dělat věci podle kopíráku, ale opravdu třeba se zaměřit na nějaký okruh své zákazníku a dělat to fakt pro ně, nebo naopak se zaměřit třeba na něco jiného, prostě přemýšlet nad tím, jak to dělat dobře, tak aby to těm lidem pomáhalo.

41:00
a možná, kdy se bavíme třeba o těch, o tý omělý inteligenci nebo technologiích, tak možná být něco jako early adopter, jako člověk, který se nebojí právě technologií a můžou mu pomáhat ve spoustě věcí nezaostávat jako u toho, že teď jsem se naučila jeden software a v tom prostě budu dělat navždycky a budu to dělat takhle. Ale dívat se, jak se to mění, protože je to strašně dynamický, že jo.

41:28
Víte, že v našem oboru každý rok jsou úplně nový trendy, nový materiály, strašně moc nových věcí, tak učit se pořád jít jako s tou dobou. Je to sice práce nekonečná, ale je to zajímavé a obohacující i pro toho designera samotného. Ne, tak to je i od toho náš klub, že je toto celoživotní vzdělávání, že právě furt se něco mění, furt jsou nějaké novinky, furt je potřeba sledovat ten trh.

41:55
a trendy a tak dále, takže o tom to je. Krásné rady, děkuju za ně moc. A na závěr bych se zeptala ještě, naše teď pracujete na jakém zajímavém projektu a jaký máte plány do budoucna? No, zajímavý projekt. Mám jich jako furu, zrovna jsem to počítala nedávno, protože já přes na Instagramu dělám takovou věc, že se jako...

42:19
nechám ty svoje sledující pokládat mi různý otázky, že se zeptají na něco, co je trápí v interiéru nebo vlastně na cokoliv. No a někdo se tam ptal, kolik řeším projektů, tak jsem je počítala a aktuálně teď rozdělaných mám třináct, takže těžko vybírat, který projekt bych chtěla vypíchnout. A teď mi třeba zrovna napadlo, že dělám vlastně takovou hernu, počítačovou a lego hernu, což je takové takové hezké zadání, je tam toho jako hodně.

42:50
A jaká byla ta druhá část otázky? Do budoucna něco. Plány do budoucna. Tak pro mě asi největší plán na tenhle rok dokončit jeden takový opravdu velkej, dlouhotrvající projekt, který by se měl letos finishovat. Je to hotel, na kterým pracujeme už asi tři roky. Jestli se nepletu.

43:14
Takže ten bych chtěla dokončit, zdárně dotáhnout, to je taková můj výzva na tenhle rok. A posuhovat se někam dál.

43:29
Určitě chci, ale že bych měla v tuhletu chvíli nějaký další rozjetý věci, to nemám, protože už ta samotná práce jako taková podcast, kurzy a tak je toho jako hodně a v podstatě mi to vyplňuje veškerý můj pracovní čas. Takže už si myslím, že v tuhletu chvíli nemám úplně kapacitu to rozvíjet někam nebo rozširovat někam, spíš asi možná.

43:58
těm zákazníkům prostě poskytovat fakt co nejlepší péči v tom jejich daným projektu. Tak já budu každopádně moc držet palce, ať se dá daří. Ale já teda ještě můžu, abych se vrátila k těm 13 rozjetým projektům, protože teďka aktuálně vlastně mi jaký psal jedna designérka nešťastná s tím, že si toho nabrala moc a že to nestíhá a že skoro nespí. A to nevím, jestli má 13 projektů, ale 13 mi přijde opravdu hodně.

44:28
jak si to manažuje, jak si to organizujete, aby se to člověk nezbláznil. No, s tím asi jsem nikdy neměla zásadní problém s to organizací práce. Já jsem asi přidozeně takovej celkem organizovaný člověk, takže mi to potíže nedělá. Ale ono, to zní asi jako hodně, 13, ale opravdu, jak říkám, třeba tady na tomhletom hotelu opravdu pracujeme jako tři roky. Takže...

44:55
To prostě není jako intenzivní práce každý den, jo, ale pak jsou tam třeba menší projekty, jo, kdy třeba řešíme, já nevím, opravdu třeba jenom tu jednu místnost, tu Lego místnost, takže jo, je to takový, je potřeba si tu práci prostě rozdělovat a tak nějak ten time management dělat podle potřebu tomu zákazníka, stanovovat si termíny podle toho, kdy mají třeba objednaný řemeslníky a tak, ale nevím, asi je...

45:24
možná ta organizace je mi nějaká přirozená, takže v tom jsem asi nikdy zásadní problém neměla. Občas mi do toho hodí vidle samozřejmě ta realita, kdy třeba vypadne řemeslník a najednou je tam o měsíc víc času a nebo naopak řekne řemeslník, že může po dva měsíce dřív a najednou potřebuje mít hotové všechny výkresy třeba elektra. Takže to jsou občas takové jako stresové momenty.

45:53
ale většinou jsou to věci, které jsou prostě neplánované. No, myslím, že tam je právě to... Tam je asi to kouzlo právě v tom, že to jsou jako by dlouho doběží zakázky a že prostě člověk musí mít i svoje hranice ve chvíli, kdy se mu ozva člověk, že přesně chce co do měsíce do 14 dnů navrhnout kuchyň, tak prostě...

46:17
mu vysvětlit, že to nejde, že to bude trvat delší dobu a nebrat vlastně tyhle zakázky na rychlost, čím jsem se taky setkala, kdy pak je to opravdu cesta do pekel, kdy těch zakázek je hodně a všechny musí být jako rychle hotový, tak pak věřím, že opravdu člověk pracuje v noci a tak a to není úplně ideální, takže mít nějaký svoje jasný.

46:39
zásady, kterých se držím, který komunikují těm klientům a že takhle to teda u mě funguje a takhle dlouho to asi bude trvat a to prostě dodržovat stát si na tom. Určitě. Já i se rovno v těch záklazníků ptám, jak je to jako urgentní, jo, protože samozřejmě pokud mě někdo řekne, že chcem mít do 14 dní projekt, tak já rovnou říkám, že to prostě realný není, protože pokud pracuju se 13 projekty, který už svoje deadlines mají, tak to prostě možný není.

47:06
Ale pokud se jedná, já nevím o dětský pokoj a bavíme se o řekněme měsíci takto reální jako je, protože to je tak malej rozsah té práce, že to se vždycky někam do těch prostojů mezi ostatníma projektem vměstnat dá. Ale takové opravdu větší projekty, tam už bych apelovala na všechny ty zákazníky, které chci realizovat velký projekt.

47:35
v celý dům nebo ještě něco většího, tak určitě počítat s tím, že je to práce na měsíce. A to nejen ze strany toho designere, ale určitě i ze strany těch řemeslníku a zhotovitelů. Protože třeba jenom na dodání materiálů se čeká jako týdny. Některých ne, některých určitě. A není to zkrátka a lusknutím prstů.

48:00
Jak jsem i sama říkala, to je asi ta nejčastější výzva, se kterou se setkávám. Že ty lidi opravdu, já tomu rozumím, že třeba se potřebují do nějakého termínu přestěhovat a podobně, ale o to víc je potřeba na to vlastně myslet předtím. A možná i ty lidi právě i třeba prostřednictvím toho Instagramu nebo i na webu to můžu mít napsaný, jak dlouho asi, jaký čas si mají vlastně na to vymezit, na ten návrh interiérů.

48:27
a tímu možná dojde na to, že se mi ani ty klienti, který to chtějí rychle za chviličku mít hotový, hlásit nebudou. Hm, hm, mě to možná. No tak jo, tak já moc děkuju za rozhovor, moc děkuju za upřímní sdílení, zkušeností a skvělý rady pro začínající designéry. Držím palce, ať se vám dál daří, ať máte sami krásné projekty a úžasné klienty a...

48:55
Hlavám, že se zase někdy potkáme při nějaké jiné příležitosti. Moc vám děkuju za příjemné povídání.

49:04
No a já doufám, že vás rozhovor inspiroval, že jste v něm našli nějaké užitečné rady. A pokud tomu tak je, tak doufám, že budete podcast dál poslouchat, že ho budete odebírat na Apple Podcastech, na Spotify nebo na YouTube. Budu ráda i za jakoukoliv zpětnou vazbu, za vaše recenze. No a pokud máte třeba tip na nějakého dalšího hosta,

49:30
kterého bych mohla v podcastu vyzpovídat, tak mi určitě napište. Mějte se krásně a na slyšenou příště.