V lednu se v německém Frankfurtu konal tradiční veletrh Heimtextil. A nechyběla na něm ani tradiční sekce představující aktuální trendy. Tím ale možnost použití přídavného jména „tradiční“ končí, protože expozice prezentovaná letos v lednu se vymykala všemu, na co jsme dosud byli zvyklí. Pro někoho to možná byl šok a nebylo jasné, co tím chtěli autoři říci.
Foto: Messe Frankfurt GmbH/Anja Bisgaard, Inge Lynggaard Hansen, Simone Nanna
Po důkladnějším prostudování je ale vysílaná zpráva podle mě jasná: Trendem není nějaká barva, struktura nebo vzor. To, co je teď důležité, jsou inovace a technologie, které umožňují textilnímu průmyslu vyrábět udržitelně a šetrně. Jak řekla autorka trendové expozice, Anja Bisgaard Gaede:
Prezentované textilie byly rozdělené do 3 skupin podle toho, jakým způsobem jsou vyráběné. Podívejme se na ně blíže:
Textilie na rostlinném základě
Vlákna pro výrobu těchto látek jsou získávána z něčeho, co roste a nikoli z něčeho, co je synteticky vyráběno. Výhodou pro udržitelnost je, že původ těchto látek je přírodní a tudíž jsou více schopné recirkulace a návratu zpět do přírody.
První skupinu těchto textilií tvoří látky vyrobené přímo z rostlin jako takových – kaktusů, konopí, mořských řas, kaučuku…
Tyto rostliny dokáží růst navzdory klimatickým změnám a vyžadují méně vody nebo hnojiv.
Druhou skupinou jsou textilie vytvořené z rostlinného odpadu vzniklého při produkci – ananasu, banánů, oliv nebo třeba kaki.
Příkladem může být Bananatex – technická látka vyrobená zcela z přirozeně rostoucích banánovníků odrůdy Abacá.
Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil
Z odpadu při pěstování kaki je alternativa kůže s názvem Persiskin.
Desserto je veganská látka vyráběná z nopálového kaktusu v Mexiku.
Technologické textilie
Sem spadají textilie, které se pomocí různých moderních technologií mohou vyrábět udržitelněji. Hlavním heslem je recyklace a upcyklace.
Textil je něco, čeho máme díky nadprodukci v současnosti opravdu nadbytek. Snahou tedy je využívat textilie stávající k výrobě nových a snížit množství odpadu.
Zajímavé je také to, jakou technologií jsou látky vyráběny – například použití pletení místo tkaní při výrobě potahových látek vede k nižší produkci odpadu. Na druhou stranu při tkaní lze docílit bohatší barevnosti s využitím pouze několika barevných vláken (barvení je velkou zátěží pro životní prostředí).
Knit to Sit je projekt, který zkoumá udržitelné možnosti při použití pletací techniky na místo tkaní u textilu určeného na potahy nábytku.
Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil
Sheworks Atelier se specializuje na tvorbu estetických textilí s využitím nadbytečných a zbytkových vláken. Navíc jsou produkty vyráběné ženami na okraji společnosti.
Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil
Ultrasuede je recyklovaný textil, který je tvořen z 50% ultra jemnými vlákny z recyklovaného polyesteru, který se vyrábí ze zbytků filmu.
Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil
Biologicky vyráběné textilie
Do určité míry jsou tyto textilie kombinací těch na rostlinném základě a těch vyráběných technologicky. Bioinženýrství tvoří propojení mezi přírodou a technologií a zcela mění způsob, jakým jsou textilie vyráběny.
Tato skupina látek má dvě podskupiny
Látky plně vyráběné biologicky
Látky biologicky rozložitelné
V prvním případě jsou materiály na látky – místo pěstování rostlin a získávání vláken z nich – tvořeny z bílkovin nebo sacharidů bakteriemi. Výhodou tohoto způsobu výroby je to, že vzniklý produkt má stejné vlastnosti, které skýtají syntetická vlákna (např. pevnost, odolnost) a zároveň jsou biologicky rozložitelné.
Krásným případem takové výroby je způsob, se kterým přišla slovenská designérka Zuzana Gombošová. Se svým indickým kolegou přišli za způsob, jak využít vodu z kokosů, která se běžně vylévala, a s pomocí bakterií a přidáním rostlinných vláken tak vyrábí veganskou kůži. Podrobný článek o tom zde.
Druhá skupina – tedy biologicky rozložitelné textilie – se dají přidávat ke konvenčním vláknům jako je polyester a zajistit tak lepší rozložitelnost materiálu v přírodě.
Příkladem takové tvorby s pomocí přírody jsou třeba také produkty z mycelia (viz článek Co je to mycelium a proč je to hit v designu) nebo SHORAI – materiál na bázi bakteriální nanocelulózy, který se dá použít jako náhrada kůže.
A co barevnost textilií?
Bohužel, jedním z velkých znečišťovatelů životního prostředí je průmyslové barvení látek. Aby bylo barvení látek udržitelnější, ubírají se trendy směrem k barvení tradičními metodami a barvivy, které lze nalézt v přírodě. Od antických pigmentů jako je siena přírodní nebo pálená, přes barviva z ovoce, zeleniny a řas až po barvy vznikající působením bakterií.
Až budete příště plánovat nový projekt a vybírat látky, pátrejte po způsobu jejich výroby a hledejte takové, které nejen že budou krásné, ale budou mít i přidanou hodnotu v podobě udržitelnosti a ohleduplnosti k přírodě.
Už jste použili některou alternativní látku? Máte na některou takovou tip? Napište nám do komentářů!
Chcete vědět víc? Komentovanou fotoreportáž z celého veletrhu Heimtextil a také z veletrhu IMM v Kolíně nad Rýnem si můžete pustit v knihovně našeho Online klubu interiérových designérů.
Dobrý den, děkuji za článek. :) Máte prosím nějaký tip, kde v Česku takto udržitelný textil shánět? Zda se na to zaměřuje nějaký obchod či eshop? Nebo jsme odkázáni na zahraniční e-shopy?
Předem děkuji za tipy
Dobrý den Matyldo! Tak nejjednodušší skupina budou ty látky recyklované a pak ty z rostlin. Spousta výrobců už nabízí látky obsahující část vláken recyklovaných nebo zcela recyklované. A dají se sehnat materiály z konopí, aloe vera apod. Ty různé veganské alternativy kůže ještě tak běžné k sehnání nejsou. Jinak ale určitě alespoň částečně uspějete ve velkých dekoratérských studiích jako je Senses Studio, Styltex, Orsei apod.
Materiály na biologické fázi jsou, řekla bych, zatím pořád spíš ve fázi experimentální a běžně sehnat nejdou.
Pokud by někdo chtěl vyloženě nějakou takový materiál, doporučuji také knihovnu materiálů Matério v Praze, kde se na takové materiály lze i podívat a případně se propojit se zahraničním výrobcem.
Jani, děkuji za komentář, je to pravda, že mnoho různých výrobců zahrnuje tento druh textilií do svých nových kolekcí. Je to nastupující trend, kdy se při výrobě látek zohledňuje dopad na životní prostředí a využívá se recyklace.
Dobrý den, Jano, moc děkuji za odpověď! :)
Těch možností materiálů je prostě hodně, ale co si budeme povídat. Já osobně mám nejraději kožené rohové sedací soupravy a prostě kůže mě na nábytku baví asi nejvíc. Prostě obecně přírodní materiály. Třeba dřevo. Ale dobře se dá pracovat i s kovem v rámci zachování industriálního stylu třeba někde v kancelářích. :-)
Na jednu stranu mi přijde, že se ta udržitelnost trochu přeceňuje. Na druhou stranu když ale vidím třeba podlahy do dětského pokoje a to, jak se vyrábějí, tak tomu docela rozumím. Samozřejmě podlaha a dekorační deka je něco trochu jiného, ale jako nějaká spojitost mezi tím určitě funguje. :)
Mně hlavně přijde, že je to toho dneska fakticky hodně moc. Teď jsem koukala sem na to, z čeho všeho se dělají utěrky. A tak nějak jsem proklikala všechen ten bytový, koupelnový a další textil a zjistila jsem, že v těch materiálech se nedá skoro ani vyznat. Já ani nevím, čeho jsem příznivce. Hodně mě baví třeba bavlna. :)
Téma udržitelných textilií mě opravdu zaujalo. Je fascinující, jak se textilní průmysl mění a hledá cesty k šetrnější výrobě, třeba využitím rostlinného odpadu nebo moderních recyklačních technologií. Nedávno jsem narazila na kabelku z kaktusové „kůže“ a byla jsem nadšená, že takové možnosti existují. Pokud hledáte více info, jak podobné trendy ovlivňují i jiné oblasti, třeba finance a investice do udržitelnosti, doporučuji podívat se na Zentra . Najdete tam inspiraci, jak podpořit udržitelnost i v každodenním životě :)