V lednu se v německém Frankfurtu konal tradiční veletrh Heimtextil. A nechyběla na něm ani tradiční sekce představující aktuální trendy. Tím ale možnost použití přídavného jména „tradiční“ končí, protože expozice prezentovaná letos v lednu se vymykala všemu, na co jsme dosud byli zvyklí. Pro někoho to možná byl šok a nebylo jasné, co tím chtěli autoři říci.  

Foto: Messe Frankfurt GmbH/Anja Bisgaard, Inge Lynggaard Hansen, Simone Nanna

 

Po důkladnějším prostudování je ale vysílaná zpráva podle mě jasná: Trendem není nějaká barva, struktura nebo vzor. To, co je teď důležité, jsou inovace a technologie, které umožňují textilnímu průmyslu vyrábět udržitelně a šetrně. Jak řekla autorka trendové expozice, Anja Bisgaard Gaede:

V rámci  Heimtextil Trends 24/25 bychom chtěli ukázat cesty a dát nahlédnout do toho, jak proměna textilního průmyslu začala a jak může pokračovat.

Prezentované textilie byly rozdělené do 3 skupin podle toho, jakým způsobem jsou vyráběné. Podívejme se na ně blíže:

Textilie na rostlinném základě

Vlákna pro výrobu těchto látek jsou získávána z něčeho, co roste a nikoli z něčeho, co je synteticky vyráběno. Výhodou pro udržitelnost je, že původ těchto látek je přírodní a tudíž jsou více schopné recirkulace a návratu zpět do přírody. 

První skupinu těchto textilií tvoří látky vyrobené přímo z rostlin jako takových – kaktusů, konopí, mořských řas, kaučuku…

Tyto rostliny dokáží růst navzdory klimatickým změnám a vyžadují méně vody nebo hnojiv.

Druhou skupinou jsou textilie vytvořené z rostlinného odpadu vzniklého při produkci – ananasu, banánů, oliv nebo třeba kaki.

Příkladem může být Bananatex – technická látka vyrobená zcela z přirozeně rostoucích banánovníků odrůdy Abacá.

Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil

Z odpadu při pěstování kaki je alternativa kůže s názvem Persiskin.

Desserto je veganská látka vyráběná z nopálového kaktusu v Mexiku.

Technologické textilie

Sem spadají textilie, které se pomocí různých moderních technologií mohou vyrábět udržitelněji. Hlavním heslem je recyklace a upcyklace. 

Textil je něco, čeho máme díky nadprodukci v současnosti opravdu nadbytek. Snahou tedy je využívat textilie stávající k výrobě nových a snížit množství odpadu. 

Zajímavé je také to, jakou technologií jsou látky vyráběny – například použití pletení místo tkaní při výrobě potahových látek vede k nižší produkci odpadu. Na druhou stranu při tkaní lze docílit bohatší barevnosti s využitím pouze několika barevných vláken (barvení je velkou zátěží pro životní prostředí).

Knit to Sit je projekt, který zkoumá udržitelné možnosti při použití pletací techniky na místo tkaní u textilu určeného na potahy nábytku. 

Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil

 

Sheworks Atelier se specializuje na tvorbu estetických textilí s využitím nadbytečných a zbytkových vláken. Navíc jsou produkty vyráběné ženami na okraji společnosti. 

Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil

Ultrasuede je recyklovaný textil, který je tvořen z 50% ultra jemnými vlákny z recyklovaného polyesteru, který se vyrábí ze zbytků filmu. 

Foto: Messe Frankfurt GmbH/SPOTT Trends & business for Heitmextil

Biologicky vyráběné textilie

Do určité míry jsou tyto textilie kombinací těch na rostlinném základě a těch vyráběných technologicky. Bioinženýrství tvoří propojení mezi přírodou a technologií a zcela mění způsob, jakým jsou textilie vyráběny. 

Tato skupina látek má dvě podskupiny

Látky plně vyráběné biologicky

Látky biologicky rozložitelné

V prvním případě jsou materiály na látky – místo pěstování rostlin a získávání vláken z nich – tvořeny z bílkovin nebo sacharidů bakteriemi. Výhodou tohoto způsobu výroby je to, že vzniklý produkt má stejné vlastnosti, které skýtají syntetická vlákna (např. pevnost, odolnost) a zároveň jsou biologicky rozložitelné. 

Krásným případem takové výroby je způsob, se kterým přišla slovenská designérka Zuzana Gombošová. Se svým indickým kolegou přišli za způsob, jak využít vodu z kokosů, která se běžně vylévala, a s pomocí bakterií a přidáním rostlinných vláken tak vyrábí veganskou kůži. Podrobný článek o tom zde.

Druhá skupina – tedy biologicky rozložitelné textilie – se dají přidávat ke konvenčním vláknům jako je polyester a zajistit tak lepší rozložitelnost materiálu v přírodě.

Příkladem takové tvorby s pomocí přírody jsou třeba také produkty z mycelia (viz článek Co je to mycelium a proč je to hit v designu)  nebo SHORAI – materiál na bázi bakteriální nanocelulózy, který se dá  použít jako náhrada kůže. 

A co barevnost textilií? 

Bohužel, jedním z velkých znečišťovatelů životního prostředí je průmyslové barvení látek. Aby bylo barvení látek udržitelnější, ubírají se trendy směrem k barvení tradičními metodami a barvivy, které lze nalézt v přírodě. Od antických pigmentů jako je siena přírodní nebo pálená, přes barviva z ovoce, zeleniny a řas až po barvy vznikající působením bakterií. 

Až budete příště plánovat nový projekt a vybírat látky, pátrejte po způsobu jejich výroby a hledejte takové, které nejen že budou krásné, ale budou mít i přidanou hodnotu v podobě udržitelnosti a ohleduplnosti k přírodě. 

Už jste použili některou alternativní látku? Máte na některou takovou tip? Napište nám do komentářů! 

Chcete vědět víc? Komentovanou fotoreportáž z celého veletrhu Heimtextil a také z veletrhu IMM v Kolíně nad Rýnem si můžete pustit v knihovně našeho Online klubu interiérových designérů.