Jak může designér účtovat za své služby

autor Jana Pěkná on Leden 26, 2016 in podnikání with no comments

uctovani-pinČastou otázkou, s jakou se na mě mí studenti obracejí, je „Jakým způsobem mám klientovi účtovat zakázku? Jako hodinovou sazbu? Za projekt? Za metry čtvereční?“

Skutečnost je taková, že služba interiérového designéra, narozdíl například od služeb architekta, není nijak definována v zákoně nebo regulována nějakou oborovou organizací.

V tom, jak účtovat zakázky, tedy neexistuje jediná možná ani správná varianta. Teoreticky si tedy může designér zvolit způsob, jaký bude vyhovovat jemu.

Pojďme se ale podívat, jaké možnosti vlastně existují:

1) Účtování paušálně za projekt
Zde je cena stanovena většinou za návrh jedné místnosti a neřeší se, jak velká místnost to je a nebo jak složitý je projekt. To je ale samozřejmě nevýhoda pro designéra, protože navrhnout obývací pokoj může být jednou snažší (třeba pokud chce klient nábytek koupený v obchodě) a jednou složitější, chce-li klient nábytek na míru, který je třeba vymyslet a nakreslit. (Nakonec i varianta s kupovaným nábytkem může být pěkně zapeklitá, když je potřeba standardizovaný nábytek napasovat do daného prostoru).

S touto variantou nacenění se můžete nejčastěji u designérů setkat. Zejména proto, že to je pro klienty jasné a srozumitelné.

Je ale dobré uvést nějaké rozmezí – např. cena za návrh místnosti se pohybuje od XX do YY Kč podle složitosti. A nebo napíšete, že orientační cena za místnost je XY Kč a že konkrétní cena bude stanovena po první nezávazné schůzce podle náročnosti projektu.

2) Účtování za metr čtvereční
Tato varianta zohledňuje to, jak je zařizovaná místnost velká. To ale opět příliš neříká o tom, jak bude zakázka náročná. Je tedy opět možné stanovit cenu za metr čtvereční orientačně, s tím, že konkrétní cena bude opět stanovena podle náročnosti konkrétního projektu.

První a druhou možnost lze také kombinovat. Například účtovat paušální cenu za jednu místnost do určité velikosti, např. do 25 metrů čtverečních a cena za větší místnost bude stanovena individuálně.

3) Účtování procentem z celkového rozpočtu klienta
Toto je způsob, který používají architekti při návrhu celého domu/stavby. Částky, které si účtují, jsou dané zákonem a komorou architektů. Teoreticky je možné také tímto způsobem účtovat zakázky při návrhu interiérů, ale bohužel, návrh s malým rozpočtem může být (a pravděpodobně bude) mnohem náročnější na kreativní řešení ze strany designéra, než projekt s velkým rozpočtem.

Proto je tento způsob dle mého názoru naprosto nevhodný pro účtování samotného návrhu interiéru. Často se ale na internetu setkáte s články na téma „kolik stojí návrh interiéru“, které s tímto způsobem výpočtu ceny počítají. Rozhodně to ale nedoporučuji. Pokud by klient, např. po předchozí spolupráci s architektem, tuto variantu požadoval, můžete mu argumentovat výše uvedeným důvodem, proč to pro vás není přijatelné.

4) Hodinová sazba
Tuto variantu lze samozřejmě také použít, ale doporučila bych ji spíše na jednotlivé dílčí kroky – například pokud bude chtít někdo vytvořit jen a pouze 3D vizualizaci, budete mu účtovat podle počtu hodin, které jste tvorbou vizualizace strávili. Nebo pokud klient bude požadovat doprovod do obchodů či jednorázové poradenství, opět můžete mít stanovenu hodinovou sazbu pro tyto případy.

V bodech 1 – 4 jsme se zabývali situací, kdy designér účtuje jen návrh interiréru. Tedy nikoli realizaci projektu (zajištění dodávek, montáž, dohled nad realizací atd.). V případě realizace se účtuje buď paušální cena za celou realizaci, nebo určité procento z hodnoty zařizovacích prvků, případně také hodinová sazba.

Věřím, že po dnešním článku máte trochu více jasno v tom, jakým způsobem nacenit zakázku. Je mi ale jasné, že vaše následující otázka zní „A kolik si mám/můžu účtovat?!“

Toto je otázka na některý další článek :-). Zatím se můžete přečíst článek Dá se uživit jako designér?, který vám hodně napoví.

 

Jana Pěkná

Učím interiérový design a designérům pomáhám rozjet jejich úspěšné podnikání. Můj příběh si můžete přečíst zde.