Emily Henson je britská interiérová stylistka, která pracuje pro takové značky jako IKEA, Anthropologie nebo Target. Díky tomu sama nejlépe ví, že fotky pro časopisy a do katalogů věhlasných značek jsou o něčem úplně jiném než skutečné domovy skutečných lidí.
A o tom je její knížka Life Unstyled, která mě nadchla jednak tím, jak je krásně zpracovaná – je opravdu radost ji jen držet v ruce – a jednak svým obsahem. Je plná interiérů, které by se možná tak úplně nehodily na titulní stránky magazínů o bydlení, ale zato z nich dýchá osobitost a kreativita jejich majitelů.
Celou knihou se prolíná několik myšlenek:
Porušujte pravidla – pokud zařizujete interiér sami pro sebe, nikdo vás nemůže nutit dodržovat jakási pravidla, když vy osobně to cítíte jinak.
Kreativita před spotřebou – tohle krásně ladí s tématem slow designu, o kterém jsme mluvili minulý týden, stejně jako další myšlenka.
Pracujte s tím, co máte – není třeba pořád nakupovat nové a nové věci, jen abyste byli trendy a váš byt byl “jako ze žurnálu”. A co když máte nějaký kousek, který milujete, ale není tak úplně “krásný”? No a co?
Těšit se z nedokonalosti. Právě ty malé nedokonalosti, zvláštnosti, výstřednosti, vlastnoručně vyrobené věci, obrázky od dětí, suvenýry z dovolených – to vše co vám dělá radost, i když to nevypadá úplně dokonale – byste právě ve svém domově mít měli.
V takových interiérech se opravdu bydlí a žije a obyvatelé se tam cítí dobře. Nejsou to nějaká muzea nebo výstavní prostory, které mají obdivovat návštěvy nebo čtenáři časopisů…
Knížku v případě zájmu pořídíte zde.
To je, jako bych to psala já. :D
K většině zmíněných postojů už roky své klienty vedu. Kdysi to byla „z nouze ctnost“, kvůli nedostatku financí – díky tomu jsem objevila, jaké interiérové zázraky se udějí, když se pracuje „jen“ s tím, co už doma je. A pak jsem pochopila hloubku tohoto navrhování = jaký to má hluboký přínos pro konkrétní klienty. I.
Tak to je super, je úžasné, že Ti to tak funguje a klienti jsou spokojení :-).
Velmi pěkné, jen upozornuji, že pro designéra ve vztahu ke klientovi náročnější proces!
Tak to určitě bude. Tahle knížka je spíš o tom dolaďování a dekorování. Na designérovi je podle mě dát tomu „řád“ a ergonomický, praktický a hezký základ.
Ono to taky jde, bydlet bez stylingu. Můj manžel by vás o tom přesvědčil. Když jsme řešili vyklizení bytu v Praze a stěhování do nového, tak mu holé stěny naprosto vyhovovaly. Ale o tom ta knížka evidentně není. Zkusím se po ní podívat. Vypadá to jako docela zajímavé téma pro bytové designérky. :)