Nechat se po škole nebo rekvalifikačním kurzu zaměstnat v oboru je skvělý způsob, jak si zajistit tolik potřebnou praxi a nabrat nezbytné zkušenosti. A také získat relativní jistotu stáleho platu a dalších výhod (tedy opravdu relativní, když se to vezme kolem a kolem, jistotu zaměstnání nemáte prakticky nikdy). Nicmémě, pokud plánujete začít jako zaměstnanec, je potřeba si uvědomit, že žádný zaměstnavatel už dnes nekouká na to, jestli máte nějaký diplom. Respektive ano, koukne se, ale chce hlavně vidět, co umíte. Takže diplom vám práci nezajistí. Důležité je to, co jste se naučili na cestě k tomu diplomu a jak to dokážete prakticky využít.
Pokud chcete získat zaměstnání v oboru interiérů – ať už jako asistent v obchodě, návrhář ve specializovaném studiu (kuchyně, koupelny) atd., musíte si zajistit dvě věci.
- kvalitně zpracované portolio vašich prací (ano, je to množné číslo, jeden návrh interiéru nestačí…)
- zjistit, co potencionální zaměstnavatel požaduje a zda tyto jeho požadavky naplňujtete. Tedy nejen ty odborné, ale většinou zaměstnavatelé požadují i schopnosti jako je komunikativnost, orientace na zákazníka, schopnost prodávat (!!!)
A nejprve se podívejte třeba na jobs.cz, zda vlastně vůbec v tomto oboru je po zaměstnancích poptávka, a jak velká. Pokud tam nabídek moc není, ještě není vše ztraceno. Můžete
- oslovit potencionální zaměstnavatele přímo – poslat životopis a ukázky své práce, i když jste nenašli přímo jejich inzerát, že hledají zaměstnance. Nikdy nevíte, zda třeba nebude někdo odcházet na mateřskou nebo zda je prostě nezaujmete natolik, že vás přijmou, i když s náborem ani nepočítali :-). Pokud o práci opravdu stojíte, nesmíte se toho bát. Musíte být aktivní a jít si za svým cílem. A když do firmy odešlete svůj životopis a portfolio a třeba se nikdo neozve, nebojte se tam ještě zavolat a připomenout se. Odvážnému štěstí přeje!
- vytvořit si své vlastní pracovní místo – tedy začít podnikat.
Začít podnikat chce více odvahy, než se nechat zaměstnat, ale má to své výhody. Jste svým pánem. Vy si určujete, kdo budou vaši zákazníci, na jaký styl interiérů se budete specializovat, jaká bude vaše pracovní doba, jak vůbec bude vypadat vaše osobní značka… Je to prostě o svobodě.
Je za tím ale také spousta tvrdé práce, protože nestačí být jen ten designér, ale musíte také být vlastně celá „firma“. Pokud jste zaměstnaní, stačí navrhovat interiéry pro zákazníky, kteří do firmy přijdou. Ale musel být někdo další – další zaměstnanci té firmy, kdo ty zákazníky přivedl – tedy někdo na marketing a reklamu. Někdo se musí postarat o finance, účetnictví a daně (a co teprve EET…). Někdo vyřizuje administrativu, někdo se stará o webové stránky, někdo dělá grafiku a tištěné materiály atd. atd. Jako designér na volné noze to ale musíte dělat všechno vy!
A to zdůrazňuji, že je potřeba si uvědomit. Protože spousta lidí, kterým „nejde podnikání“ jsou právě ti specialisté, tedy lidé s odbornými znalostmi, kteří skvěle zvládají svou práci, tedy v našem případě navrhování, ale neberou svou činnost jako podnikatelé, tedy skutečně z toho ekonomického hlediska – že musí taky generovat zisk a vykonávat všechny ty ostatní činnosti okolo. A tak se trápí.
Tím určitě nechci od podnikání nikoho odradit. Naopak. Když si tohle uvědomíte, podnikání vám půjde skvěle.
Samozřejmě lidé vědí, že si musí dělat nějakou reklamu, ale tím to obvykle končí. I já jsem to tak zpočátku dělala. Dala jsem si pár inzerátů, ozvalo se pár klientů, ale pak jsem se plně věnovala těmto klientům a navrhování, byla jsem šťastná, že dělám co mě baví a mám co dělat, ale už jsem zapomněla zase na tu reklamu. Takže když byly zakázky hotové, zase jsem neměla žádné klienty. Až teprve v okamžiku, kdy jsem to otočila a dala si marketing na první místo – jako nejdůležitější aktivitu, začlo se mi lépe dařit. Je to cesta, ale za sebe můžu říct, že mě to baví! :-) A vás to musí bavit také, jinak o podnikání neuvažujte…
Do rozhodování zda pracovat jako zaměstnanec nebo podnikat vstupuje celá řada faktorů a smyslem tohoto článku není najít všechna pro a proti nebo někoho přesvědčovat, že jedno je lepší než druhé. Navíc každý je jiný a má jiné priority, cíle, osobní předpoklady atd.
Každopádně, ať toužíte po jednom či druhém, může se to splnit. Musíte si ale věřit a nevzdávat se! :-)
Jak to máte vy? Toužíte spíše po zaměstnání nebo se vrhnete do podnikání? Jaký je váš největší argument pro a proti?
Ahoj Jano. Výborný článek, který vystihuje a ukazuje podstatu věci – „Být zaměstnán, či podnikat?!“ Každé má svoje. Každému vyhovuje něco jiného. Avšak nejlepší na tom je, že se to může kdykoliv změnit. :) Iva
Ahoj Ivo! To je fakt. Nic není vytesáno do kamene. Můžete začít jako zaměstnanec a v určité fázi jít na volnou nohu. Můžete podnikat a zjistit, že to není pro vás to pravé a tak si najít zaměstnání – a navíc v obou případech naberete neocenitelné zkušenosti :-).
Tak mě by se určitě podnikání na volné noze líbilo, na druhou stranu bez finanční rezervy si nemůžu aktuálně dovolit vypadnout z pravidelného příjmu. Otázka je, jak moc je reálné a jak dlouho, dělat obě věci souběžně, když je jasné jak moc časově náročné to je.
Já myslím, Lenko, že to chce holt na čas zatnout zuby a dělat obojí na jednou. Ideální horizont je tak 6 měsíců. Během té doby lze zvládnout 1 návrh měsíčně a vytvoříte si tak slušné portfolio. A zároveň, pokud už to neděláte, si dávat stranou finanční rezervu, která by Vám taky měla vyjít cca na 6 měsíců od chvíle, kdy opustíte zaměstnání. Asi to bude chtít se trochu omezit, i s financemi i s volným časem, ale vyplatí se to :-)
Ja by som sa rada spýtala či to máte vyskúšané u seba , robiť popri trvalej práci mesačne jeden návrh.A či sa Vám v začiatkoch podarilo zohnať na každý mesiac jednu zákazku.
Já jsem začínala při rodičovské dovolené. Tak nevím, o kolik je to lehčí nebo náročnější než při regulérním zaměstnání, ale vzhledem k tomu, že jsem měla čas a klid nejčastěji až večer po 21,00, tak to bude asi podobné… Od 21 do 23 byl můj čas na interiéry… Ono ten čas se dá najít vždycky. Den má 24 hodin, 8 hodin z toho jste v práci, tak v tom zbývajícím čase se nějaká ta hodina vyšetřit vždycky dá.
A jestli se mi v začátcích podařilo každý měsíc mít 1 zakázku – upřímně ne. Ale hlavně to bylo tím marketingem. Nic mě totiž netlačilo – nepotřebovala jsem v té době vydělávat peníze a ta propagace je hodně o vykročení z komfortní zóny, o překonání strachu. A s tím jsem bojovala. Ale co jsem dělala pravidelně, byla inzerce v místních novinách, co chodí zdarma do schránky. Díky tomu se každý měsíc ozvali 2-3 lidé. Ne vždy z toho byla zakázka, ale vždy alespoň první schůzka, která byla taky skvělým tréninkem a zkušeností.
Ďakujem Jana za úprimnú odpoveď, viem,že je potrebné zabojovať a robiť dlhšie a vydržať to. Zatiaľ vidím, ze na začiatku aspoň u mňa si jeden návrh vyžaduje dosť času a mám nárazové obdobie v práci, keď sa už k návrhom neodstanem kvôli únave, hoci ma to nesmierne baví. Ale nevzdávam to a určite pôjdem touto cestou. Mne sa veľmi zapáčili nápady Vašich absolventiek, ktoré pozývajú napr. do kaviarní svojich budúcich zákazníkov a tam im na začiatku poskytnú drobné rady. A myslim, že u nás na Slovensku treba interierovým dizajnérom najskôr urobiť trošku osvety, preože u nás veľa 2udí netuší načo by si mali toho dizajnéra zaplatiť a , že je to iba pre ľudí, ktorí majú viac peňazí na investovanie do bývania.
Tak ta osvěta je potřeba i v Čechách, stále je interiérový design něco, co lidé považují za zbytečnosti nebo řekněme spíš luxusní službu. Takže je důležité lidi informovat, jak to chodí, kolik jim třeba může designér ušetřit – peněz i času, stresu, atd. Takže to může být i Vaše výzva a cíl – mluvit o tom, třeba psát články na blog… A hlavně být vidět ve své komunitě, ve svém městě, okolí – to jsou ta kafíčka, že nesedíte jen doma za počítačem, ale pořádáte nějaké „živé“ akce s reálnými lidmi :-). Držím palce, ať se daří!
Pracovala jsem více než jeden rok v zaměstnání na plný úvazek a k tomu práce na ŽL na poloviční úvazek. Pokud vás to baví a chce do toho jít, tak se to dá! Hodně sil a chuti do práce :)
Díky Ivo, a jen doplňuji, že Iva se interiérům věnuje už přes 15 let a velmi úspěšně. Takže je opravdu důkazem, že to jde :-)