Hodně lidí si myslí, že navrhovat interiéry znamená sedět u počítače a “kreslit” návrhy. A že výstupem práce interiérového designéra je návrh interiéru. Takže vlastně několik papírů, na kterých je ukázáno, jak má budoucí interiér vypadat, jak bude rozmístěn nábytek, jaké je třeba koupit zařízení a vybavení…
V horším případě je představa o výstupu práce designéra ještě užší – někdo si myslí, že výstupem je krásná fotorealistická vizualizace – tedy takový “obraz budoucího interiéru”. A všechno to dělá jeden člověk – interiérový designér.
Jak to je doopravdy?
Jistě, designér vytváří dokumentaci a různé výstupy. Proč ale lidé chtějí navrhnout interiér? Aby měli doma papír s návrhem? Nebo si pověsili na zeď zarámovanou vizualizaci?
Kdepak. Lidé chtějí hotový interiér, ve kterém budou bydlet (nebo ho používat pro komerční účely atd.)
Cílem interiérového designéra proto není návrh na papíře, ale návrh zrealizovaný. Hotové dílo není složka s dokumentací nebo prezentace návrhu, ale hotový interiér.
Z praxe
Přiznám se, že i já jsem kdysi chtěla navrhovat interiéry jen do bodu, kdy prezentuji klientovi návrh na papíře nebo v počítači. Ale nechtěla jsem řešit realizace. Měla jsem z toho strach.
Ale když navrhujete pro klienty a realizaci necháte na nich, není vaše služba zkrátka kompletní. Necháváte vlastně tu “horší” část na lidech, kteří ani možná váš návrh nezrealizují přesně tak, jak jste si to na papíře představovali.
Možná návrh správně nepochopí, možná že řemeslníci budou mít “svou hlavu” a udělají to jinak, možná to ani zrealizovat nepůjde, protože se na místě ukážou různé komplikace…
A když necháte klienty, aby si návrh sami realizovali, tak většinou výsledek není podle vašich představ, nechcete se pod to jako designér podepsat, nemůžete si to tudíž dát do svého portfolia. Pravděpodobně už se ani k zrealizovanému interiéru nedostanete, abyste si ho nafotili… Máte také tuto zkušenost?
Komplexní služba
Zkrátka, abyste své povolání interiérového designéra vykonávali se vším všudy, musíte své návrhy i realizovat.
A k tomu potřebujete tým!
Nemusíte mít všechny znalosti např. z oboru elektřiny. Ale musíte mít “svého” elektrikáře, se kterým budete konzultovat návrh a který pro vás zajistí i realizaci. Nebo rovnou odborné studio specializované na návrhy a realizace osvětlení.
Skvělé je mít svého textilního dekoratéra, instalatéra, truhláře, podlaháře… Nebo (překvapivě) grafického nebo 3D designéra, který pro Vás bude vytvářet vizualizace navržených interiérů.
Bez nich to nedokážete.
Navrhování interiérů nejde dělat jen od počítače z pohodlí vašeho domova nebo kanceláře. Je to o spolupráci mnoha oborů a musíte i vyrazit do terénu, konzultovat, komunikovat.
Jako interiérový designér musíte být i manažerem – řídit jednotlivé členy vašeho týmu, určovat časový harmonogram prací.
Je to spousta práce, odpovědnosti, někdy i stresu. Ale odměnou vám boudu spokojení klienti, kteří nadšeně otevřou dveře do hotového interiéru, ve kterém se jim bude skvěle bydlet. Ne utrápení klienti, kteří si zaplatili za návrh, ale teď všechen ten stres a práce čeká na ně a ještě možná nebude výsledek na 100%.
Jani, máte naprostou pravdu, ale… Většina klientů chce právě jen ten návrh a realizaci si chtějí dělat sami, přestože pomocnou ruku nabízím. Každý už má své známé řemeslníky, popř. je natolik šikovný, že si to chce udělat sám. Jen výjimečně se mi stane, že klient chce pomoci i s realizací.
Děkuji za tento příspěvek, mne realizace právě baví, jakmile se dostanu k této části mé práce cítím naplnění a obrovskou radost, ale klienti si chtějí návrh realizovat sami, tak většinou výsledek není podle mých představ, nechci se pod to jako designér podepsat, nemůžu si to dát do svého portfolia, nedostanu si ho nafotit, a nebo se interiér vyfotit nedá nedá, neboť to je úplně jiný interiér, než který jsem navrhla…je to o penězích nebo o nedůvěře nebo nevím???
Můžu plně potvrdit, mám naprosto stejnou zkušenost. Taky mě realizace moc baví a moc ráda bych ji dělala, kdyby byl zájem.
Tak se zdá, že na toto téma bychom mohli (a měli) diskutovat více :-). Určitě by to bylo fajn téma na nějakém živém setkání..
Já mám pocit, že obecně Češi jsou takoví kutilové. Že oni si tu realizaci chtějí dělat sami. I proto, aby ušetřili – a taky jsou na to zvyklí. Podívejte se na minulou generaci, za komunismu, na vše jsme hledali „nějakého známého“, který by to udělal levně a „bokem“. Řemeslníků byl obecně nedostatek a tak se to asi tak nějak vžilo, že jako melouch to někdo udělá a ještě levněji…
Myslím, že obecně lidi mají STRACH, že to bude drahé.
A to je tedy na nás!!! Zamysleme se, jak bychom mohli klienty přesvědčit, aby nechali realizaci na nás? Jaké argumenty použít? A nebo si vůbec uvědomit, že byste se je měli alespoň pokusit přesvědčit…
Taky to je ale určitá skupina lidí, kteří si to chtějí udělat sami. Jak píše Olga níže, ta zase má klienty, kteří realizaci naopak chtějí, chtějí si ušetřit práci, nervy, čas…
Takže možná je to i na zamyšlení o tom, zda přitahujete v tuto chvíli své IDEÁLNÍ zákazníky a co udělat, abyste to případně změnili.
Dobry den Jano, nakousla jste dobre tema. Souhlasim s tim, ze cast uspechu je mit ve svym tymu odborniky, kteri jsou schopni poskytnout profesionalni radu. Ridim se heslem, ze nemusim znat vsechno, ale usiluji o to, abych takove odborniky ve svym tymu mela. Vetsinou me oslovuji klienti, kteri realizaci chteji. Nechteji sami shanet realizacni firmu a chteji dohled nad realizaci. Potkala jsem a i takove, kteri to chteli nechat zrealizovat sami. Vysledek nebyl bohuzel podle mych predstav.
Tak to je super, jednak že máte tým a jednak že lidé od Vás realizace chtějí. Paráda! Ti, co nechtějí, asi nebudou ti ideální zákazníci… Tam je důležité, když jejich zakázky nechcete odmítat, aby jich byla spíš menšina a spíš jste svým webem, marketingovými materiály atd. přitahovala ty, kteří to rádi nechají na Vás :-)
Jani,
díky za článek, jež nutí k zamyšlení.
Já jsem v minulosti měla problém najít designéra, který by byl ochoten také navrh zrealizovat. Šlo mi hlavně o to ušetřit čas, nervy a také aby výsledek odpovídal návrhu. Těší mě, že přibývá těch designéru, kteří tohle chtějí a umí dělat. Tleskám a držím palce.
Přikláním se k nutnosti retargetingu klient. Hledat a napínat síly tam, kde je zájem o komplexní službu. Pak je spokojen klient i designer.
Super, díky i za pohled ze strany klienta!
Děkuji za hezký článek k zamyšlení, mám radost, že všechny své vize a návrhy realizuji do konce.
Naopak spousta zákazníků nechce platit za uhlazené vizualizace – vždy určitým zůsobem odkloněné od finální podoby interiéru.
Mají rádi proces, vývoj a možnost úprav a změn za chodu, ikdyž to stojí značné úsilí a flexibilitu všech zúčastněných.
Spousta architektů buduje pouze své portfolio než dlouhodobý vztah se zákazníkem.
Naopak jsem se zákazníkem v úzkém kontaktu, kreslíme společně na zdi, sdk, papír a nemávám zkostnatělými návrhy zalaminovanými ve složce, aby to bylo nóbl a odpovídající současnému trendu.
Skicuji na místě, kde je to potřeba a kde to aktuálně potřebuji zákazníkovi vysvětlit, ne jen u PC.
Jsem ráda za důvěru svých klientů-volnou tvorbu, kdy mě zákazníci nasměrují a sdělí svá přání a potřeby, ale stále mají pocit, že jste je z projektu nevyloučili na úkor svého portfolia.
Děkuji za team řemeslníků a všech souvisejících oborů, že chápou a zhmotní mou představu do reálné podoby ve vysokém standardu, kterým jsem pověstná.
Je skvělé mít kolem sebe lidi z různých profesí, kterým mohu důvěřovat a vzájemně mezi sebou na stavbě kooperují, pomáhají si a stávají se z nich přátelé. Budovala jsem tento model dlouho, ale po letech mohu říct, že funguje.
Tak to je skvělé! Gratuluji! A je vidět, že to jde, jen to někdy dlouho trvá, než si člověk s sobě najdete ten pravý tým, ale stojí to za to!
Spoustu zákazníků bohužel má nějaké známé na různých místech, problém ale je, že tito dodavatelé se mezi sebou neznají a tak si každý trochu návrh upraví a výsledek jednotlivých dodavatelů pak nemusí být kompatibilní.
Mě osobně baví více proces navrhování, ale s klienty samozřejmě vybírám i reálné materiály, objíždím s nimi dodavatele a spolupracuji s realizační firmou (takže můj realizační tým), se kterým interiér dotáhneme do konce.
Nejhorší je pokud interiér nakonec realizujete, ale klient si třeba jen bez vaší konzultace vybere odstín malby a pak místo černé máte šedo zelenou, takže to propojení s nábytkem nejdou ztratí smysl :D pak je vám to hrozně líto, protože vše ostatní je super.
No, stane se… :-). Ta koordinace a hlídání všeho je často těžké. Ale super je ta argumentace – přesně jak pišete – dodavatelé se mezi sebou neznají a tak si každý trochu návrh upraví a výsledek jednotlivých dodavatelů pak nemusí být kompatibilní. – na to upozornit klienta v začátcích spolupráce a doporučit mu, ať vám dá na starost i dohled nad realizací. :-)
Setkala jsem se i s tím, že klienti měli svého elektrikáře, což byl nějaký jejich strejda, a ten je přesvědčoval, že všechny spotřebiče musí přeházet a tím pádem celou kuchyň podle toho, jak mu vycházejí zásuvky.
To je smutné :-(
Velmi zajímavý článek a spadám spíše k těm, u nichž si zákazníci realizace objednávají a v podstatě se mi to od roku 2013 stalo asi jen 2x, kdy k realizaci nedošlo. Upřímně něco navrhnout je krásná věc, ale realizace, pokud jde o starší objekty ukáže, co je možné a co ne a ano díky tomu je tato část zajímavější, ale o to více stresující, protože někdy je těžké najít kompromis a společnou řeč s řemeslníky. Druhou věcí je i finanční ohodnocení řemeslníků, protože my jako designéři sice uděláme návrh, ale ten je do podoby zhmotněn až řemeslníky a pokud je daný řemeslník šikovný, tak je potřeba, aby byl dobře ohodnocen, což někteří klienti nechápou a mylně si myslí, že je to udělané raz dva. Od toho jsem tu pak my, abychom jim to vysvětlili a právě dali práci dalším lidem.
Tak to je taky důležité, děkuji za příspěvek do diskuze, Mirku! Mnohdy si možná ani designér neuvědomuje, že nějaké peníze z rozpočtu klienta je třeba věnovat i na zaplacení řemeslníků – a je potřeba s tím počítat a klienty informovat :-). A to je na tom i krásné, že to je týmová práce a všichni jsou nakonec spokojeni :-)
Podle mě je tohle jediná možná cesta, kterou se lze ubírat. Interiérový design by měl zohlednit vše. Nejen „hezké polštáře“. Třeba u nás se v rámci interiérového designu řešila i suchá plovoucí podlaha Fermacell a prostě celkově věci, které se týkaly spíše stavebních proporcí. Bylo fajn, že bytová designérka v tomhle velmi dobře spolupracovala s architektem.