Nejlepší způsob, jak se prosadit na poli interiérového designu je odlišit se. Někdy to ale trošku trvá, než najdete “to pravé”. Tu věc, díky které jste jedineční. Kterou nikdo jiný nedělá. A nebo kterou vy děláte výjimečně dobře a nebo zkrátka jinak.
Vždycky říkám studentům, že je dobré mít svůj individuální styl. Nebo se zaměřit na nějakou specifickou oblast. Čím víc budete unikátní, tím spíš se vám podaří vystoupit z davu ostatních designérů, najít si skupinu zákazníků, kteří budou milovat to co děláte a jak to děláte.
O příběhu úspěšné ženy
V tomto článku se dočtete o cestě naší absolventky Lucie Volfové. Její příběh je inspirativní z několika pohledů. Třeba proto, že dokázala změnit obor a prosadit se v úplně jiné oblasti. Nebo proto, že to, k čemu po různých odbočkách dospěla, je navrhovat interiéry unikátní a moderní, ale zároveň udržitelné. Podle hesla “Neplýtvejme, využívejme a tvořme z toho, co už máme!” A to se mně osobně, samozřejmě, velmi líbí a fandím tomu.
Kdo je Lucie?
Lucie tvoří udržitelné interiéry propojením zrestaurovaného nábytku s vlastní originální tvorbou.
Je absolventkou našeho kurzu Základy designu interiérů. Podnikání se ale věnovala už před kurzem – od roku 2008, kdy založila jednu z nejsilnějších firem na trhu v oboru krabičkové stravy „Fitness Food menu“ a bezobalový obchod „Fitness Food bez obalu“.
Když se po 8 letech v hostinské činnosti rozhodla změnit obor a udělala si kurz interiérového designu, objevila kouzlo renovování starých věcí. Začínala s patinou, provensálským a venkovským stylem. Díky tomu o ní projevila zájem i média, např. TV bydlení, časopisy Marianne bydlení, Venkov a styl, internetové stránky o bydlení Living.cz apod.
Postupem času si taky zkusila tvořit luxusní interiéry podle nejnovějších trendů. Tento směr ji ale příliš neoslovil. Díky svým zkušenostem s navrhováním interiérů a touze dělat něco „jinak“ se rozhodla vrátit zpět k renovování starých věcí.
Vlastní showroom
V souladu s tímto přístupem vznikl její nový showroom, který vytvořila v reálném bytě 2+1 a který vidíte na fotkách. Inspirovala se v zahraničí, kde tímto způsobem světoví designéři zařizují své kanceláře.
Důležitou roli hrála při vytvoření tohoto interiéru také abstraktní tvorba. Místo tapety byla v ložnici použita vlastnoruční originální malba, která je ve stejném designu jako vnitřní strana lustru.
Největší výzvou při tvoření konceptu showroomu bylo využít co nejvíc věcí z pozůstalostí a bazarů a všechno sladit tak, aby byl celkový dojem perfektní a v harmonii.
Držím Lucii palce, ať se jí dál v jejím novém směru daří!
Tak to je přesně můj styl, jen se neumím prosadit tak, abych získala zákazníky, kteří právě toto chtějí. S renovací nábytku jsem začala před 15 lety. Nejdříve jsem dělala spíš vesnický a ve stylu provance a později jsem přešla na retro, kterému se věnuji do teď. Ráda kombinuji staré zrenovované anebo i v původním stavu s novými kvalitními kousky. Své bydlení mám takto zařízené. Mám ráda i neotřelé kombinace, ale setkávám se s tím, že lidé, kteří stejně smýšlejí jsou natolik kreativní, že mé služby nepožadují a chtějí si vše udělat sami. Většina zákazníků chce moderní interiéry bez starých věcí. Zakázek, kde bych mohla uplatnit zrenovované věci, mám velmi málo.
Dobrý den Jarko!
Je pravda, že lidé mají v současné době to renovování nábytku hodně rádi a často se do toho pouští sami. Ale určitě existuje skupina lidí, kterým se to líbí, ale sami se do toho pouštět nechtějí.
Věřím, že se vám podaří nějakou cestu k těmto lidem najít. V klubu máme lekci o ideálním zákazníkovi, tak to by Vás mohlo navést k tomu, kdo tito lidé jsou. Co opravdu chtějí? Pak už jen vymyslet, jak je oslovit, kam chodit, kde se ukazovat a mluvit o sobě…
Možná Vás i Lucie inspirovala – ona nedělá jen renovace, ale propojuje celý ten koncept – renovovaný nábytek + vlastní autorská tvorba. Navíc je tam ten prvek udržitelnosti. To už je nějaká přidaná hodnota, něco, co si nikdo jiný „sám neudělá“. Je to její osobitý styl, ve kterém zařídí komplet interiér, a je to něco, kvůli čemu si za ní její ideální klient rád zajde.
Já bych ten pozitivní přesah nepřeceňovala. Přeci jenom když podnikáte, tak potřebujete mít trochu ostré lokty a musíte být tak trochu sobec. Zvlášť v momentě, kdy máte třeba zaměstnance a potřebujete je nějakým způsobem řídit. Hodně mi v tomhle kdysi pomohly blogy o rozvoji a celkově o inspiraci na osobní rozvoj, ale i na to, co dělat a jak zaměstnance řídit. Ale pořád je potřeba vědět, že já jsem ten, kdo jim dělá výplatu.